lupa x
user

Výzkum mezi seniory se zaměřil na digitální propast mezi generacemi.

Výzkum mezi seniory se zaměřil na digitální propast mezi generacemi.

16.11.2021

Redakce

Výzkum mezi seniory se zaměřil na digitální propast mezi generacemi.

Na tzv. digitální propast mezi generacemi se zaměřil výzkum o počítačových dovednostech a rozlišování falešných zpráv mezi seniory. Podle výsledků si starší lidé sice uvědomují důležitost informačních technologií, ale příliš nevěří tomu, že by omezené znalosti či nepoužívání internetu a aplikací měly dopad na jejich život. Příbuzní a pracovníci v sociálních službách si naopak myslí, že starší generace dostatečně možnosti digitálního světa nevyužívá. ČTK o výsledcích informovala Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS).

Výzkum je součástí dvouletého projektu ICT4Elders, který začal před rokem. Přispívá na něj EU z programu Erasmus+. Zapojili se senioři v Česku, Řecku a v domovech v Německu, příbuzní a pracovníci v sociálních službách. Experti s nimi vedli hloubkové rozhovory a prováděli i experimenty.

„Navzdory rostoucímu počtu seniorů, kteří používají informační a komunikační technologie a internet, zůstává v posledních letech digitální propast mezi generacemi stále velkým problémem. Fenomén omezené digitální gramotnosti seniorů přetrvává,“ uvedla APSS. Podle závěrečné zprávy z výzkumu, kterou má ČTK k dispozici, covidová pandemie propast ještě prohloubila. Autoři uvedli, že u senioři tak měli dvojí pocit vyloučení. Kvůli nákaze přišli o osobní setkání a digitálních akcí se řada z nich zúčastnit nedokázala či nemohla.

Seniorky a senioři uváděli, že internet využívají hlavně ke sledování zpravodajství a novinek a ke komunikaci, někteří pak k nákupům, jednání s úřady a bankovnictví. Většina by uvítala asistenci či trénink práce s technologiemi.

Experti doporučují vytvoření návodů s postupem ovládání po jednotlivých krocích s videoukázkami či učení „jeden na jednoho“. Podstatné je pomalá a snadno sledovatelná výuka i časté opakování. Pomohly by aplikace a programy, které by byly vytvořeny přímo pro starší lidi či jim přizpůsobeny. Instruktoři by měli být vyškoleni pro práci s dospělými ve vyšším věku. Výuka by se měla zaměřit na používání vyhledávačů, instalaci aplikací a řešení běžných technických problémů, zabezpečení, základní anglické počítačové pojmy či využívání běžných služeb.

Součástí výzkumu byl experiment k rozpoznávání pravdivých a falešných zpráv. V Česku se do něj zapojili tři senioři a devět seniorek. Průměrný věk byl 89 let. Výzkumníci jim předložili šest zpráv, pravdivá byla polovina. Podobný pokus provedli experti v Řecku. České seniorky a senioři měli menší problémy s rozeznáním falešných zpráv než jejich řečtí vrstevníci.

Lepší české výsledky autoři zdůvodňují tím, že účastníci a účastnice v ČR živě ve skupině diskutovali a mohli se pozitivně ovlivnit. Řečtí senioři a seniorky měli obavy názory sdílet a byli ve stresu, že dělají chyby. Náchylnější věřit falešným zprávám byli ti, kteří nepracovali s technologiemi. V Česku při rozhodování o pravdivosti vycházeli dotázaní ze svých znalostí a zkušeností.

 

 

Praha 16. listopadu (ČTK)

Hlavní stránka