Do konce letošního roku ČT plánuje zrušit 50 pracovních míst a dalších 200 v následujících dvou letech. V roce 2020 zaměstnávala 2970 lidí. Omezí investice a také například studiovou výrobu ve studiu Ostrava. Výroba bude zčásti převedená do nedávno zmodernizovaného studia v Brně. Celkem tak chce ČT uspořit v dalších dvou letech 300 milionů Kč.

Na audiovizuální tvorbě chce televize ušetřit 320 milionů korun, poklesne tak počet premiér ve všech žánrech. Například o Vánocích to bude jen jedna premiérová pohádka místo dvou. Během roku poklesne počet seriálových premiér na jednu až dvě týdně a na polovinu se sníží také počet premiérových dokumentů, tedy na tři až čtyři za týden. Podpora filmů do kino distribuce klesne o 90 milionů Kč, tedy téměř na polovinu. Loni vzniklo v koprodukci s ČT 39 filmů.

Od ledna příštího roku ukončí provoz kanálu ČT3, což přinese úsporu 120 milionů korun. Dalších 80 milionů Kč chce televize ušetřit tím, že kanál ČT sport omezí nákupy vysílacích práv či výrobu sportovních pořadů, nebo odprodá sublicence k již zakoupeným akcím. To se týká například části zápasů na MS ve fotbale v Kataru.

ČT v následujících dvou letech také přehodnotí svoji dosavadní obchodní strategii a bude zvyšovat podíl tzv. obchodních sdělení ve vysílání na tu hranici, kterou jí zákony umožňují. Cílem tohoto kroku je maximálně zvýšit příjem z obchodní činnosti na všech kanálech. V současnosti na ČT2 a ČT sport nesmí reklamní čas přesáhnout 0,5 procenta denního vysílacího času a na programech ČT1 a ČT24 je reklama zakázaná s výjimkou spojení s vysílanými kulturními či sportovními událostmi. Dvořák nevyloučil v krajním případě umístění reklamy na ČT :D.

„Aktuální strategie udržitelnosti veřejné služby počítá se změnami ve většině oblastí činnosti ČT. Součástí těchto opatření jsou i náročné změny a škrty, které se nám rozhodně nebudou realizovat snadno,“ uvedl Dvořák s tím, že zásadní je zachování statusu ČT jako poskytovatele veřejné služby. Proto se podle něho škrty dotknou jen minimálně zpravodajství. Nechce například snižovat počty zahraničních zpravodajů nebo redaktorů.

Koncesionářský poplatek je hlavním zdrojem financování ČT. Jeho výše je stejná od začátku roku 2008, kdy se zvedla ze 120 na 135 korun. Podle Dvořáka je jeho současná reálná hodnota 86 korun. Za dva roky to kvůli rostoucí inflaci bude jen 50 korun. Pokud by výše poplatku rostla spolu s inflací, musel by být v současnosti 209 Kč.

Podle Dvořáka v současnosti není politická vůle změnit financování ČT, respektive zvýšit koncesionářský poplatek. Jeho poslední návrh byl zvýšení o 15 korun na 150 Kč od ledna 2023. S nějakou úpravou lze počítat zřejmě až za dva roky, protože vládní priority jsou vzhledem k rostoucí inflaci či zdražování energií poskládané jinak, řekl dále Dvořák. Za dva roky podle něj může přijít změna financování, která zajistí další fungování ČT, nebo naopak přijde další balíček ještě razantnějších škrtů.

V lednu Rada České televize schválila letošní rozpočet ČT s výnosy a náklady 7,17 miliardy korun, což je o 235 milionů víc, než byl loňský rozpočet. Výběr koncesionářských poplatků má letos stoupnout o 30 milionů na 5,69 miliardy Kč a podnikatelská činnost vynese 901,5 milionu Kč, tedy o 78,4 milionu korun více.

Praha (ČTK)