Foto: Shutterstock 

„Drsné realitě Waterloo se nepřiblížíme více než takto,“ řekl jeden z vedoucích projektu Tony Pollard, ředitel Centra pro archeologii bitevních polí na univerzitě v Glasgow a šéf charitativní organizace Waterloo Uncovered, který se na vykopávkách úzce podílel. „Archeologem na bitevním poli jsem již 20 let a nikdy jsem nic podobného neviděl,“ dodal.

V bitvě u Waterloo byl 18. června 1815 poražen francouzský císař Napoleon, čímž skončila éra napoleonských válek. Francouzskou armádu vedenou Napoleonem porazila britská armáda pod vedením vévody z Wellingtonu.

Historici popisují bitvu jako zásadní zlom v evropských dějinách, který ukončil Napoleonovy ambice ovládnout velkou část Evropy. Bitva také změnila vztah Británie se starým kontinentem.

Mezi posledními objevy jsou i ostatky tří amputovaných končetin, které archeologové objevili na farmě Mont-Saint-Jean, kde se během bitvy nacházela hlavní polní nemocnice vévody z Wellingtonu.

V bitvě zahynuly desítky tisíc lidí, archeologové ale nalezli jen málo ostatků. Podle dobových svědectví bylo velké množství kostí posbíráno, rozemleto a použito jako hnojivo na farmách.

Tým bude ve vykopávkách pokračovat do 15. července a doufá, že do té doby učiní další objevy.

Brusel (ČTK)