Foto: Shutterstock 

„Mendela poháněla vášeň a zvědavost, jak funguje život,“ řekl novinářům britský genetik a nobelista Paul Nurse. Zdůraznil pečlivost a vytrvalost přírodovědce, který své výzkumy dělal v ústraní augustiniánského kláštera na Starém Brně. Nurse nepochybuje o tom, že Mendel byl génius.

„Své hypotézy stavěl na základě faktů a přímých pozorování,“ uvedla americká lékařská genetička a neonatoložka Diana W. Bianchiová. Upozornila na to, že Mendel při vyhodnocování svých pokusů využíval matematické a fyzikální vzdělání, byl tak zároveň průkopníkem výpočetní biologie.

Podle dalšího držitele Nobelovy ceny, amerického biochemika českého původu Tomase R. Cecha, je neuvěřitelné, že Mendel pracoval sám. Současní vědci spolupracují s kolegy a studenty, účastní se mezinárodních konferencí, mají přístup k informacím. „On neměl nic z toho,“ zdůraznil Cech.

Za svého života se Mendel plného docenění objevu dědičnosti nedočkal. Nyní podle vědců o jeho významu nepanují pochybnosti. „Odkaz Mendela je tak hluboký, že se v anglickém jazyce dodnes používají termíny odvozené od jeho jména,“ doplnil Cech.

Výzkum v oblasti genetiky jde rychle dopředu. Uplatnění nových technologií pro zlepšení lidského zdraví patří podle Bianchiové k hlavním výzvám oboru. „Samotným poskytovatelům zdravotní péče se stále nedostává dostatečného formálního vzdělání v principech lékařské genetiky, takže si nemusí být dobře vědomi například možností, ale i omezení sekvenace DNA,“ upozornila Bianchiová.

Brno (ČTK)