lupa x
user

O trezorovém Uchu nesmělo být dlouho slyšet. Festival v Benátkách představí jeho digitálně restaurovanou verzi

O trezorovém Uchu nesmělo být dlouho slyšet. Festival v Benátkách představí jeho digitálně restaurovanou verzi

26.07.2022

Redakce

Mezinárodní filmový festival v Benátkách, který se koná od 31. srpna do 10. září 2022, zařadí do programu svého 79. ročníku digitálně restaurovanou verzi psychologického thrilleru Ucho. V Československu ho ideologická cenzura zakázala promítat hned po jeho vzniku v roce 1969, a tak si musel na svou premiéru počkat dalších dvacet let, do ledna 1990. Festival snímek uvede v obnovené světové premiéře v sekci Venice Classics, poté Ucho poputuje do kin po celé České republice. Restaurování filmu, v němž herecky excelují Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová, probíhalo pod vedením Národního filmového archivu.

O trezorovém Uchu nesmělo být dlouho slyšet. Festival v Benátkách představí jeho digitálně restaurovanou verzi

“Výběr Ucha do sekce Venice Classics považuji za velký úspěch. Každé zařazení filmu do programu takto prestižního festivalu, bez ohledu na to, zda jde o film nový či starší, pomáhá k upevnění dobrého jména naší kinematografie ve světě” říká generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant. “Film chceme divákům zprostředkovat v té podobě, jak ho mohli vidět – ale kvůli cenzuře neviděli – diváci už v roce 1969.  Věřím, že se nám to díky odborným kapacitám archivářů a restaurátorů, kteří na digitalizaci pracovali, povede,” dodává.

Psychologické drama Ucho je jedním z nejpůsobivějších filmů, které vzešly ze spolupráce režiséra Karla Kachyni a scenáristy Jana Procházky. Oficiálně to byl jejich poslední společný projekt, i když Kachyňa pak režíroval další Procházkovy scénáře po jeho smrti.

“Scénář jsme psali s Janem Procházkou narychlo a narychlo jsme i točili. Tušili jsme, že nemáme mnoho času. Jan využil znalosti prostředí a postav v aparátu komunistické strany. Měl s nimi osobní zkušenosti a prostřednictvím svého uměleckého vidění a dramatického talentu se dobral silného příběhu,” odhalil pozadí vzniku tohoto snímku režisér Karel Kachyňa.

Film vznikl díky uvolněným podmínkám na sklonku šedesátých let. Přestože dějově odkazuje k politickým procesům s představiteli stranické elity padesátých let, působí díky nejasným, jakoby rozmlženým reáliím nadčasově. Možná právě proto byl film hned po dokončení úředně zakázán.  Zatímco Jan Procházka, který předčasně zemřel v roce 1971, měl být navždy zapomenut, Karel Kachyňa pokračoval za cenu kompromisů v režijní práci. Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová, kteří v hlavních rolích podali fascinující herecké výkony, se už další podobné příležitosti nedočkali. 

Festival v Benátkách dává v sekci Venice Classics prostor československým digitálně restaurovaným filmům už deset let.  Uvedl filmy Zablácené město a Pytel blech (oba v roce 2012), Černý Petr (2017), Extase (2019) a Siréna (2022). 

Zdrojem pro digitalizaci Ucha byly originální negativ obrazu a pro zvuk původní magnetické míchací pásy. Tyto materiály jsou uloženy v Národním filmovém archivu. Digitální restaurování proběhlo v roce 2022 z daru paní Milady Kučerové a pana Eduarda Kučery. Realizoval ho Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Státním fondem kinematografie ve společnostech UPP a Soundsquare. U příležitosti premiéry filmu v roce 1990 byl z Ucha z rozhodnutí režiséra vystřižen úvodní titulek, který děj filmu situoval do roku 1952. K této premiérové verzi snímku směřovalo i digitální restaurování. 

Zdroj: Národní filmový archiv

Hlavní stránka