Cílem klipů, které budou spuštěny v reklamních slotech na platformě YouTube, jež spadá pod Google, je pomoci lidem rozpoznat emocionální manipulaci a hledání obětních beránků v titulku zprávy. Kampaň bude trvat jeden měsíc.

„Když lidem řeknete, co je pravda a co lež, nemálo z nich se o tom začne přít… Můžete ale předvídat techniky používané při šíření dezinformací, jako je tomu v případě ukrajinské krize,“ řekl v rozhovoru Jon Roozenbeek, hlavní autor zprávy o výzkumu, který je základem kampaně.

Projekt chce posílit odolnost vůči dezinformacích, které uprchlíky vykreslují negativně. Zapojily se do něj místní neziskové organizace, akademici, odborníci na dezinformace a organizace zaměřené na ověřování faktů.

Šíření klamavých a falešných informací ve Spojených státech a v Evropě prostřednictvím sociálních sítí vedlo různé vlády k prosazování nových zákonů, které by dezinformační kampaně zastavily, připomíná Reuters. Debata nabyla na intenzitě po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

„Uvažujeme o tom jako o pilotním pokusu, takže není absolutně žádný důvod, proč by se tento přístup nemohl rozšířit do dalších zemí,“ řekla v rozhovoru Beth Goldbergová, která v Jigsaw vede výzkum.

„Polsko jsme vybrali, protože má nejvíce ukrajinských uprchlíků,“ řekla a dodala, že Česká republika a Slovensko mohou posloužit jako užitečná měřítka pro zbytek Evropy. V poměru k počtu obyvatel přijala nejvíce uprchlíků z Ukrajiny Česká republika.

Stockholm (ČTK)