Foto: Shutterstock

Vědci doufají, že by se tato metoda mohla používat celosvětově, protože budování rybníků je jednoduché a účinné. Populace obojživelníků celosvětově výrazně klesají v důsledku faktorů, jako je úbytek životního prostředí, urbanizace, silniční infrastruktura, nemoci a invazivní druhy.

V roce 1999 se v Aargau rozhodli, že je třeba vyvinout masivní úsilí na ochranu obojživelníků. Obzvláště znepokojivý byl úbytek rosniček zelených.

Státní orgány, neziskové organizace, soukromí vlastníci pozemků a stovky dobrovolníků pracovali 20 let na vybudování 422 rybníků v pěti částech Aargau. Starší rybníky se staly pro některé obojživelníky nevhodnými kvůli nedostatku prostoru, vysokému počtu predátorů a husté vegetaci. Vytvořením nových rybníků poskytli ochránci přírody těmto druhům více prostoru, aby mohly prospívat.

Z osmi ohrožených druhů se u 52 procent zvýšil počet jejich regionálních populací a u 32 procent se počet stabilizoval. Vedoucí autorka studie Helen Moorová řekla, že je nadšená z „tak jasného nárůstu“ počtu žab vzhledem k jednoduchosti řešení. „Druhy přijdou, usadí se a začnou prostor využívat, pokud jim ho nabídnete,“ řekla.

Jedním z druhů, jejichž počet dramaticky vzrostl, byla drobná rosnička zelená. Tato žába ráda skáče z keřů na stromy a je jedním z nejpohyblivějších druhů, který je schopen urazit vzdálenost několika kilometrů. Ke svému životu potřebuje velmi specifické prostředí, nejraději má mělké rybníky, které vznikají v zákrutech řek v záplavových oblastech.

Tento typ prostředí však na mnoha místech Švýcarska vymizel, což vedlo k úbytku druhu. Švýcarsko má stejně jako například Británie vysokou hustotu osídlení, rozsáhlou silniční i železniční síť a velká část mimoměstské půdy je intenzivně obdělávána. „Úbytek biotopů je jedním z hlavních problémů a právě jeho řešením bychom mohli pozorovat změnu a začít s obnovou těchto druhů,“ řekla Moorová.

Během 20 let se regionální populace rosniček zelených v jedné oblasti zčtyřnásobila. V roce 1999 se tato drobná žába v Reusstalu vyskytovala pouze na 16 místech, ale v roce 2019 už žila na 77 místech.

Rybníky budou i nadále monitorovány a spravovány, aby se těmto druhům dařilo. Některé bude třeba zbavit vegetace a vypustit, aby se odstranily larvy predátorů, které ohrožují pulce. Moorová doufá, že tento ochranářský úspěch přesvědčí další majitele pozemků, aby vytvořili další rybníky a zpestřili tak biotopy.

Curych (ČTK)