Foto: Shutterstock

Vědci stanovili dva základní postupy. Prvním byla aplikace hydroabsorbentů, tedy látek, které zadržují vodu, přímo do půdy. „Pro experimenty byly využity dva typy pomocných půdních látek s touto vlastností – přírodní lignit, jehož zdroje jsou snadno využitelné, a hydroabsorbent s názvem Hydrogel,“ nastínil Petr Salaš ze zahradnické fakulty.

Ve druhé fázi vědci využili hydroabsorbent jako součást směsi, ve které obalili osivo vybraných jetelovin a travin. „Když se obalené osivo vyseje do půdy, zaprší nebo se zaleje, hydroabsorbent nabobtná, a když semeno začne klíčit, má k dispozici ihned zdroj vody. Kořínky totiž okamžitě vyhledají hydroabsorbent, napojí se na jeho strukturu a čerpají vodu,“ popsal Salaš.

Pro zlepšení kvality půd testovali vědci různé kombinace hydroabsorbentů a přírodního lignitu – hnědého uhlí. Využili konkrétně jihomoravský lignit, který má některé podobné vlastnosti jako rašelina.

„Dvacet let jsme u nás na fakultě věnovali neenergickému využití lignitu, který se donedávna těžil na jižní Moravě. A jedním z možných využití je právě použití v zemědělství jako podpůrného prostředku pro rozvoj půdní organické hmoty,“ uvedl Miloslav Pekař z Fakulty chemické Vysokého učení technického.

Projekt poukazuje na to, že je potřeba změnit některé postupy v zemědělství. „Poslední roky máme velice intenzivní projevy sucha na mnoha místech, i v letošním roce najdete právě na jižní Moravě podniky, které mají nižší výnosy. Bez zásahů, na které poukazuje tento projekt, udržet výnosy bohužel nedokážeme. Jediným zdrojem vody jsou u nás srážky, takže zemědělec už nemůže sázet jen na to, že zaprší, ale musí kalkulovat s tím, aby vodu měl. Bez vody žádná plodina nedá výnos,“ upozornil klimatolog Jaroslav Rožnovský z Mendelovy univerzity.

Brno (ČTK)