Novoměstské muzeum by mohlo vystavovat i nejnovější nálezy z doby bronzové
07.11.2022
Amatérskému archeologovi Janu Mátlovi se podařilo u Nového Města na Moravě najít část bronzového náramku a jehlice. Po odborném ohledání by mohly být předměty vystavené v novoměstském Horáckém muzeum. Předmět z doby bronzové ve sbírkách novoměstského muzea chybí, nejstarší artefakty jsou středověké, nové nálezy by měly doplnit připravovanou historickou expozici. Za muzeum to ČTK řekla Alice Hradilová.
Foto: Shutterstock
„Je to docela raritka, něco dalšího bronzového se našlo až za Třebíčí, u nás je takových nálezů pomálu,“ řekl Mátl. Amatérské archeologii se věnuje víc než 20 let, spolupracuje s řadou muzeí. Místem nálezu byla plocha jedné zaniklé středověké obce, s nálezem ale osada nesouvisí, jeho stáří je asi 5000 let. Podle Mátla má smysl, aby na rozdíl od novějších nálezů například v podobě mincí, kterých je větší množství, byl takto starý předmět z Novoměstska v místním muzeu vystavený a neskončil v archeologických depozitářích.
Podle archeologa Jakuba Těsnohlídka ze společnosti Archaia Brno nejsou nálezy z doby bronzové u Nového Města na Moravě obvyklé. Je to území s vysokou nadmořskou výškou, kde se trvalé osídlení nepředpokládá. Přesto se tam před lety podařilo najít jehlici z únětické kultury ze začátku doby bronzové. Jejím nálezcem byl také Mátl.
Artefakty z doby bronzové jsou na Vysočině především na Havlíčkobrodsku. „Kultury doby bronzové byly nejvíc rozvinuté ve východních Čechách a na Moravě, ale docházelo k průnikům na Vysočinu,“ řekl Těsnohlídek.
Nález předmětů z doby bronzové podle něho ale nutně nemusí dokládat pohyb lidí té doby v oblasti Nového Města na Moravě „Mohl to tam samozřejmě někdo ztratit v době bronzové, ale mohlo se to tam klidně dostat i mnohem později. Někdo to našel, přišlo mu to zajímavé, tak si to vzal s sebou, pak ztratil,“ řekl Těsnohlídek.
Četnost nálezů z doby bronzové na Vysočině je podle něho malá. Navíc nejsou výsledkem cíleného pátrání, jsou to náhodné nálezy činěné v poslední době zejména díky detektorům kovu. „Je to vždycky jedna ztracená sekerka, srp, náramek, ale nikdy to není tak, že by to byla nějaká archeologická lokalita – sídliště nebo pohřebiště,“ řekl Těsnohlídek, který před šesti lety společně s Alešem Knápkem zpracoval přehled archeologických dokladů doby bronzové na Vysočině. Je otištěný v odborném časopise Archeologické výzkumy na Vysočině. Nálezů z doby bronzové podle nich přibývá právě díky rozšíření používání detektorů.
Z přibývajících nálezů vychází teorie archeologů, že Vysočinou procházela trasa spojující Čáslavsko osídlené lidmi únětické kultury s údolím řeky Svratky. A postup bronzových kultur proti směru toků řek by mohl vysvětlovat nález jehlice z Novoměstska, podobně jako srpu a sekery se schůdkem, které se našly v roce 2012 u Bystřice nad Pernštejnem.
Nové Město na Moravě (ČTK)