lupa x
user

V poušti Gobi přistál návratový modul se třemi čínskými astronauty

V poušti Gobi přistál návratový modul se třemi čínskými astronauty

05.12.2022

Redakce

Návratový modul vesmírné lodi se třemi čínskými kosmonauty přistál v poušti Gobi na severu Číny, informovala agentura AP. Posádka v červnu vyletěla na čínskou vesmírnou stanici Tchien-kung na oběžné dráze kolem Země lodí Šen-čou 14 a strávila na stanici půl roku.

V poušti Gobi přistál návratový modul se třemi čínskými astronauty

Foto: Shutterstock

Modul s astronauty přistál v poušti Gobi ve 20:10 místního času (13:10 SEČ). Posádku vedl astronaut Čchen Tung, který se již jedné vesmírné mise účastnil. Její součástí byla i Liou Jang, která se stala první ženou, jež v rámci čínského vesmírného programu odstartovala do vesmíru, a Cchaj Sü-če. Astronauty vynesli z modulu zdravotníci asi 40 minut po přistání. Všichni se usmívali a ze záběrů čínské státní televize se zdálo se, že jsou v dobrém stavu.

„Mám velké štěstí, že jsem byl svědkem dokončení základní konstrukce čínské vesmírné stanice po šesti náročných a naplňujících měsících ve vesmíru,“ řekl velitel mise Čchen Tung. „Jako meteority jsme se i my vrátili do náruče vlasti,“ dodal. Astronautka Liou Jang uvedla, že byla dojata, když viděla své příbuzné a krajany.

Tři kosmonauti během své mise dohlíželi na pět setkání a dokování s různými kosmickými loděmi, podnikli tři výstupy do otevřeného vesmíru, živě přenášeli vědeckou přednášku a provedli řadu experimentů.

Trojici na vesmírné stanici vystřídali 57letý Fei Ťün-lung, veterán mise Šen-čou 6 z roku 2005, a kosmonauti Teng Čching-ming a Čang Lu, kteří jsou ve vesmíru poprvé. Mise lodi Šen-čou 15, se kterou vyletěli na oběžnou dráhu, odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan v úterý. Na stanici doletěla ve středu, obě posádky tak spolu strávily téměř pět dní, což znamená, že Čína měla poprvé ve vesmíru šest astronautů najednou.

Stanice po připojení vesmírné lodi Šen-čou 15 dosáhla své maximální velikosti, ve které zůstala do odletu první posádky.

Vystřídáním posádek byla završena poslední fáze konstrukce čínské vesmírné stanice. Třetí a poslední modul se na konci října připojil ke stanici, což byl jeden z posledních kroků ve více než desetiletém úsilí Číny o udržení stálé přítomnosti na oběžné dráze.

Dokončení první čínské vesmírné stanice, jejíž životnost Peking plánuje až na 15 let, je milníkem v ambicích Číny na nízké oběžné dráze kolem Země. Stárnoucí Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), kterou spravuje americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), by mohla ukončit provoz do konce tohoto desetiletí.

Čínská vesmírná stanice Tchien-kung vzniká bez pomoci jiných států. Čína se na projektu ISS nepodílí kvůli nesouhlasu Spojených států, kterým vadí, že čínský vesmírný program řídí vojenské křídlo čínské komunistické strany.

Čína se v roce 2003 stala po bývalém Sovětském svazu a Spojených státech třetí vládou, která sama vyslala na oběžnou dráhu astronauta. Na svém kontě má také úspěšné mise bez posádky: v rámci svého vesmírného programu poslala robotická vozítka na Měsíc a loni jedno umístila na Marsu. Získala vzorky půdy z měsíčního povrchu a zvažuje vyslání lodi s posádkou na Měsíc.

Peking (ČTK)

Hlavní stránka