Foto: Shutterstock

Nevládní organizace Ecos do Sur (Ozvěny z jihu) z města Coruňa se spojila s katalánskou iniciativou Be Another Lab a vytvořila sérii videí, díky nimž se každý může na chvilku živě dostat do situací, které zažívají imigranti. Nasazením brýlí pro virtuální realitu se člověk rázem ocitne v cizí zemi bez povolení k pobytu, nebo poslouchá zaměstnavatele, který ho využil jako zedníka a teď mu nechce zaplatit. Nebo zažije obrat v reakci majitele bytu, který si chce pronajmout, když nájemce uslyší jeho latinskoamerický přízvuk.

„Nechceme vypadat jako chudáčci, ani vzbuzovat soucit, nýbrž ukázat světu realitu a bořit sociální stigmata, aby si lidé přestali myslet, že například zničíme byt nebo do něj ubytujeme 300 lidí,“ uvedla šestadvacetiletá Venezuelanka Gabriela Corralová, která do Coruni přijela před rokem.

Naším cílem je, aby lidé lépe analyzovali každodenní realitu imigrantů a nespadli do sítě nenávistných projevů. „Chceme oslovit ty, kteří nikdy nezažili diskriminaci, aby se dokázali vcítit do těch, kteří ji zažili,“ vysvětlila Natalia Monjeová z organizace Ecos do Sur. Virtuální realita podle ní není jen vizuální, ale i hmatová. Například na nádraží účastník „ponese kufr“, nebo pocítí vítr, když bude budovu opouštět. Pokud má zážitek zahrnovat i objetí, pocítíte ho taky. A nechybí ani čichové vjemy. Když se pije káva, ucítíte kávu.

Organizátor projektu by rád tato videa, až budou hotová, dostal na ulici, do škol či do domovů pro seniory. Zatím neví, jakým způsobem, ale rád by, aby tuto virtuální zkušenost zažilo co nejvíce lidí.

„Ne všechno je špatné, jako migrantka jsem zažila pěkné věci,“ vzpomněla Ivelisse Figueroaová, která do Španělska přišla před pěti lety z Dominikánské republiky. Dostala práci od ženy, která potřebovala pečovatelku o svou matku. „Teď jsme kamarádky a pro mou dceru je jako babička,“ uvedla sedmatřicetiletá imigrantka, která doufá, že projekt pomůže proti xenofobním náladám ve společnosti.

Na projektu spolupracoval i třiačtyřicetiletý Chilan Alejandro Alegría, který žije osm měsíců v Santiagu de Compostela. Sehrál na videu příběh zahraničního zedníka se špatnými zkušenosti u zaměstnavatelů, zúročil přitom příběhy více imigrantů. Nepěkné zážitky z pracovního trhu má i Kolumbijka, jejíž jméno El País neuvádí. Agentura zprostředkovávající práci ji poslala jako pomocnici v domácnosti do rodiny, která ji ale odmítla kvůli tomu, že je cizinka.

Iniciativa virtuální reality je součástí širšího projektu organizace Ecos do Sur nazvaného CibeRespect Link, který se zrodil v roce 2016 a jehož cílem je bojovat proti nenávistným projevům na sociálních sítích a proti dezinformacím. Novým projektem se snaží ukázat přímo zkušenost, a konkurovat tak vysoce emotivním projevům těch, kteří šíří nenávist k cizincům. Dosud se zaměřovala spíše na rozptylování dezinformací pomocí dat. „Reagovat daty v prostoru, kde se šíří nenávistné projevy je nutné, ale ne vždy účinné,“ uvedla Monjeová. Podle ní většina populace není rasistická, machistická ani xenofobní, ale část lidí je takzvaně ambivalentní a chová se podle toho, jak „se vyvíjí věci kolem“.

Madrid (ČTK/El País)