Chůze po dvou mohla podle vědců vzniknout při hledání potravy v korunách stromů
20.12.2022
Předkové dnešních lidí patrně začali chodit po dvou končetinách při hledání potravy v korunách stromů, nikoliv kvůli tomu, že se tak adaptovali na trávení více času na zemi. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.
Foto: Shutterstock
Dlouho se předpokládalo, že počátky bipedie, tedy pohybu po dvou končetinách, u hominidů před přibližně sedmi miliony let souvisejí se změnou prostředí, kdy husté lesy začaly ustupovat otevřenějším travnatým biotopům. Podle tohoto předpokladu předci lidí v takových podmínkách trávili více času na zemi a mohli se lépe pohybovat po dvou nohách.
Vědci, kteří zkoumají šimpanze v Tanzanii, nyní ale tvrdí, že tato vlastnost může mít jiný původ. „Myslím si, že jsme dlouho vyprávěli tento velmi logický příběh, který ale přinejmenším naše data příliš nepodporují,“ řekl antropolog Alex Piel z londýnské vysoké školy University College (UCL).
Piel a jeho tým po dobu 15 měsíců studovali 13 šimpanzů, kteří žijí v údolí Issa v západní Tanzanii, tedy v prostředí podobném tomu, které obývali dávní předkové lidí. Zjistili, že tito primáti trávili více času na zemi a v pohybu v otevřených, travnatých a méně zalesněných prostranstvích než v hustých lesích.
Pozorovaní šimpanzi trávili na zemi podobné množství času jako lidoopové, kteří žijí v hustě zalesněných oblastech, včetně Gombe a Mahale.
Podle vědců to ukazuje, že tito primáti tráví na zemi podobné množství času nehledě na prostředí, ve kterém žijí. Z dat navíc vyplynulo, že po dvou nohách se pohybují nejvíc na stromech, nikoli na zemi, což zřejmě souvisí s hledáním potravy.
Chůze po dvou končetinách tak zřejmě má svůj původ v méně hustých lesích, kde jsou stromy rozmístěné dál od sebe, uvedla další autorka studie Rhianna Drummondová-Clarkeová. Podle ní mohla předkům lidí pomoci „bezpečně a efektivně se pohybovat po pružných větvích a dostat se k co největšímu množství plodů, když je najdou“.
Podle týmu studie sice nemůže prokázat, že předkové lidí vykazovali stejné vzorce bipedního chování, ale zpochybňuje běžné předpoklady o tom, jak se lidé dostali k chůzi po dvou nohách, a naznačuje, že stromy hrály v evolučním příběhu roli, i když se prostředí měnilo. Autoři studie se proto domnívají, že chůze po dvou nevznikla při pohybu na zemi. Méně času na stromech pak ale mohlo urychlit její další vývoj.
Londýn 20. prosince (ČTK)