Digitalizace by měla být prioritou nejen pro stát
27.01.2023
Tábor, 24. ledna 2023 – Digitalizovat agendy v sociálních službách by mělo být do budoucna samozřejmostí, důležité však bude věnovat pozornost také zapojeným subjektům (úřadům státní a veřejné správy a jim podřízeným institucím, klientům i potenciálním klientům sociálních služeb) a změnit logiku a posloupnost vybraných procesů. Odhalila to Analýza potenciálu digitalizace a zefektivnění procesů v sociálních službách v ČR, kterou pro Asociaci poskytovatelů sociálních služeb ČR vypracovala společnost Ernst & Young. Z průzkumu dále vyplynulo, že by klienti, resp. potenciální klienti sociálních služeb a jejich rodinní příslušníci digitalizaci informací a komunikace uvítali. Nedostatek informací, jejich zmatečná struktura, ale i digitální nedostupnost totiž patří mezi hlavní bariéry dostupnosti sociálních služeb a odpovídající pomoci a podpory. Digitální řešení zejména v odborném poradenství a sociální práci by tak měla být pro stát prioritou.
Analýza se zaměřila na dvě primární oblasti, a to na možnou digitalizaci agend, které využívá klient sociální služby (tedy příspěvek na péči a žádost o poskytnutí služby), a na návrhy pro zefektivnění vykazování a sdílení dat, jež souvisejí s poskytováním sociálních služeb. Digitalizace sociálních služeb neoddělitelně souvisí s celosvětovým trendem rozvoje eGovermentu a digitalizací veřejné správy. Překážkou pro digitalizaci však mohou být systémové problémy, které souvisí s celkovým nastavením provádění sociálních služeb či systému sociální ochrany, kterou vykonává stát. Ukázalo se totiž, že digitalizace dílčích procesů, například v řízení o přiznání příspěvku na péči, by byla neefektivní, pokud by nedošlo ke změně procesů a jejich logického uspořádání.
„Velmi dlouhé, často až mnoha měsícové vyřizování příspěvku na péči představuje jednu ze zásadních bariér pro tzv. neformální péči v domácím prostředí klienta. A právě digitalizace této agendy a optimalizace těchto procesů by nejen ulehčila práci úředníkům/státní správě, ale významně by podpořila osoby, které potřebují péči, včetně těch, kteří se o ně starají (kteří jim tuto péči poskytují),“ uvádí Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.
Digitalizace je velmi úzce spojena s digitální gramotností a akceptací technologií ve společností. To ukazuje i míra využití elektronického podání žádosti o příspěvek, která se pohybuje na úrovni 3 %. Nedávná šetření navíc ukazují, že sdílení osobních údajů není pro Čechy příliš komfortní. Pouze 38 % lidí nemá problém sdílet osobní údaje s vládou za účelem přístupu ke službě. Na druhou stranu, pokud lidé vědí, k jakým účelům jsou sdělené osobní údaje využívány a jaké výhody jim nebo společnosti z toho plynou, sdílení osobních údajů má jejich určitou podporu. To platí především, pokud se jedná o veřejné zdraví.
„Pro naši společnost je zásadní podporovat rozvoj služeb pro občany, jejich zefektivnění a snadné fungování. Přála bych si, aby člověk, který potřebuje péči pro sebe nebo svého blízkého, mohl řešit především tuto situaci a nemusel se zabývat papírováním a obcházením úřadů. Věřím, že naše studie je prvním krokem k tomu, aby se komunikace s úřadem práce změnila, aby zlepšoval své procesy a nabídl občanům služby, které odpovídají nárokům současné doby,“ říká Romana Smetánková, partnerka společnosti Ernst & Young Česká republika.
Z analýzy vyplývají následující zjištění:
- Při procesu řízení o přiznání příspěvku na péči nejsou dodržovány zákonné lhůty, procesy probíhají lineárně, nikoli paralelně. Pokud by procesy probíhaly paralelně, zrychlilo by se řízení.
- Kapacity posudkových lékařů jsou nedostatečné, jejich průměrný věk je 62 let. Profese posudkového lékaře navíc není atraktivní, v budoucnu tedy problém nedostatečné kapacity poroste. Řešením by bylo zajistit posouzení jiným pracovníkem než pouze lékařem.
- Přestože je možné podávat žádost o přiznání příspěvku na péči elektronicky, tuto variantu využívají jen 3 % žadatelů. Je nutné propagovat a podporovat možnost elektronického podání.
- Celé řízení o přiznání příspěvku na péči není spravováno v jedné aplikaci, kterou by mohl využívat každý subjekt zapojený do řízení, včetně klienta. To zvyšuje náročnost celého řízení, prodlužuje jeho trvání a generuje chybná podání a nadměrnou komunikaci bez jasné přidané hodnoty.
- Nemožnost sdílet mezi zdravotnickými pracovníky zapojenými do procesu pacientskou dokumentaci dále prodlužuje dobu trvání celého procesu. Sdílení korektních a strukturovaných dat je základem pro správné posouzení zdravotního stavu klienta pro potřeby šetření.
- Volné kapacity sociálních služeb nejsou sledovány, není známá ani reálná poptávka po nich. Možnost získat informace o volných kapacitách alespoň na sociálních odborech obcí by v budoucnu zefektivnilo využití kapacit a umožnilo jejich lepší plánování.
- Duplicitně se provádí několik sociálních šetření při řízení o přiznání příspěvku na péči a zároveň při posouzení stavu klienta pro potřeby rozhodnutí o přijetí do služby. Účel těchto šetření je přitom z podstaty shodný. Vhodné by bylo realizovat šetření pouze jednou. Předpokladem je garance kvality takového šetření.
V rámci analýzy bylo osloveno 1 626 poskytovatelů, z nich 416 poskytovatelů (25,6 %) reagovalo na žádost o vyplnění dotazníku. Z celkového počtu zaznamenaných odpovědí 3 respondenti neposkytli souhlas se zpracováním osobních údajů a dalších 66 dotazník nedokončilo. Uvedené odpovědi a závěry tak vycházejí ze vzorku 347 poskytovatelů sociálních služeb. Zastoupeny jsou všechny kraje.
Analýza potenciálu digitalizace a zefektivnění procesů v sociálních službách v ČR je dostupná na webových stránkách APSS ČR www.apsscr.cz v sekci Vydáváme –> Odborná publikační činnost, odkaz zde: https://www.apsscr.cz/media/sluzby/vydavame/odborna-publikacni-cinnost/analyza-potencialu-digitalizace-final.pdf.