lupa x
user

Umělá inteligence překladatelům pomáhá, nahradit je ale podle nich nemůže

Umělá inteligence překladatelům pomáhá, nahradit je ale podle nich nemůže

04.03.2023

Redakce

Umělá inteligence používaná například ve strojových překladech je užitečná a překladatelé ji využívají, nelze se na ni ale plně spoléhat, a proto není ohrožením profese, shodli se překladatelé a tlumočníci. Odborníci upozorňují na to, že je důležité, jak kontext vnímá člověk nebo na pokles květnatosti jazyka překladu, pro který stroj využívá statisticky nejčastější termíny.

Umělá inteligence překladatelům pomáhá, nahradit je ale podle nich nemůže

Foto: Shutterstock

Opakované využití strojových překladů by podle ředitele Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) Tomáše Svobody vedlo ke zploštění bohatosti jazyka. Umělá inteligence (AI) „funguje na principu pravděpodobnosti a statistiky, čili preferuje nejčastěji užívané výrazy a nejběžnější spojení“, upozornil. Text pak může postrádat „svébytnost, stylistickou různorodost“ a dlouhodobým výsledkem může být „omšelý jazykový genofond“, řekl Svoboda.

Kontext je klíčový a lidé jsou nenahraditelní znalostí komunikační situace, míní tlumočnice a překladatelka Barbora Tite. Lidé podle ní také umí vzít v potaz nejaktuálnější dění, o němž třeba ještě stroje nemají povědomí. Lidé na rozdíl od strojů mají podle Tite cit pro situaci a v některých ohledech jsou nenahraditelní.

Na důležitost povědomí o výchozí a cílové kultuře i skvělé jazykové vybavenosti v cizím jazyce i v češtině poukázal i Svoboda. Nástup AI je podle něj „dobrou zprávou pro překladatele profesionály, protože zadavatelé dříve či později zjistí, jak tyto systémy chybují“ a za profesionální výkon si zadavatelé rádi připlatí. „Strojové překladače neumí číst mezi řádky. To umí jen člověk,“ jmenoval jeden z limitů AI Svoboda.

V některých segmentech už stroje překladatele nahradily; není to budoucnost, ale současnost, míní Tite. „K úplnému nahrazení ale nikdy nedojde a vlastně každý, komu záleží na tom, jaký výstup získá, z překladatelského procesu člověka nikdy neodstraní. Zůstává jen otázkou, jak velký vstup lidského překladatele bude,“ řekla Tite.

Strojové překlady mají podle Svobody i Tite uplatnění zejména u snadnějších textů. Svoboda zmínil také průzkumy, podle nichž nejprve strmě narostla poptávka po strojových překladech, ale zájem se zastavil na úrovni relativně nízkého zájmu o tyto překlady.

Zatímco u překladů, které jsou převodem psaného textu, jsou strojové překlady poměrně časté, tak u tlumočení mluveného slova je to výrazně méně frekventované, shodují se odborníci. Tlumočníci využívají AI například pro tvorbu terminologie, uvedla Ivana Čeňková, garantka studijního programu Překladatelství a tlumočnictví na FF UK. Se strojovým tlumočením nově experimentuje například platforma KUDO.

Praha (ČTK)

Hlavní stránka