Foto: Shutterstock

„Výsledky laboratorního testování nám vycházely velmi dobře. Proto jsme se rozhodli oslovit Lesy České republiky, konkrétně Lesní správu Buchlovice a Lesní správu Strážnice, abychom mohli vyrobené hydrogely vyzkoušet přímo v praxi,“ uvedl ředitel CPS a hlavní řešitel projektu Vladimír Sedlařík.

Hydrogely se použily při výsadbě sazenic dubů při obnově lesa v lokalitě Pískovny Bzenec, kde sušší klima a písčitá půda komplikují úspěšné zalesnění. „Očekáváme, že syrovátkové hydrogely by mohly vytvořit vhodnější podmínky pro zakořenění a následný růst, a to díky své schopnosti poutat srážkovou vodu, kterou poté postupně uvolňují do půdy hlavně ke kořenovému systému rostlin v období sucha,“ uvedla vědkyně Silvie Duřpeková.

Hydrogely našly uplatnění i při výsadbě lipové aleje u hradu Buchlov na Uherskohradišťsku. Vědci s lesníky vysázeli 30 odrostků, které budou lemovat Cyrilometodějskou stezku vedoucí od Kaple sv. Barbory k hradu. „V současné době se jedná již o druhé vylepšení původní výsadby realizované v letech 2014 a 2015. Tentokrát byl ale poprvé za pomoci kolegů z Centra polymerních systémů při UTB ve Zlíně použit hydroabsorbent zlepšující ujímavost sázených dřevin, a my doufáme, že právě syrovátkový hydrogel zvýší šanci na ujmutí těchto dřevin, které budeme pečlivě sledovat a současně kontrolovat jejich zdravotní stav,“ uvedl technik Lesní správy Buchlovice Lukáš Jankových. „Na základě výsledků budeme v následujícím období vyhodnocovat působení hydrogelu v reálných podmínkách. Zároveň připravujeme technologií pro velkokapacitní výrobu hydrogelů tak, aby jejich produkce byla ekonomicky i ekologicky výhodná,“ uvedla Duřpeková.

Hydrogely je možné připravit v podobě prášku, krystalků nebo granulí, které se mohou přidat ke kořenovému balu rostlin nebo se smíchají s pěstebním substrátem, do kterého se rostliny vysadí. „Dosavadní výsledky ukazují, že pomocí aplikace syrovátkového hydrogelu lze přispět ke zvýšení retenční kapacity půdy o 30 až 40 procent a zadržení dešťové nebo závlahové vody v půdě až o 50 procent déle v porovnání s půdou bez hydrogelu,“ uvedla mluvčí. Receptura hydrogelů je chráněna užitným vzorem. „V současné době jednáme s průmyslovým partnerem, který má zájem náš produkt uvést na trh,“ uvedl Sedlařík.

Zlín (ČTK)