Foto: Shutterstock 

Vědci uvádějí, že změna klimatu se neprojevuje jen nárůstem globální teploty vzduchu, ale i četnějšími, intenzivnějšími a delšími vlnami veder. Tu z léta 2021 experti v mnoha ohledech vyhodnotili jako srovnatelnou s rekordními událostmi z let 2003 a 2010, které byly donedávna považovány za extrémně vzácné. Bez vlivu změny klimatu by se podobně výrazná období s vysokými teplotami opakovala v průměru jednou za desítky až stovky let. Podle Lhotky některé modely ukazují, že rekordní vedra jsou nyní asi pětkrát častější.

„Takže místo toho, aby se takhle silná vlna veder opakovala třeba jednou za půl století a naše nebo trochu starší generace by ji zažila jednou za život, tak v současném klimatu může v průměru probíhat třeba každých pět let. Takže současná generace ji zažije třeba desetkrát za život,“ řekl Lhotka.

Vědci pro svou studii využili data poskytovaná Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí. Podrobnější vyhodnocení ukázalo, že 83 procent plochy evropského kontinentu a přilehlých moří zaznamenalo rekordní vlnu veder v posledních dvou desetiletích. Sedm z deseti rekordních vln od roku 1950 tak spadá do posledních 20 let. Starší jsou pak z let 1955, 1972 a 1997.

Před dvěma lety zasáhlo extrémní počasí oblast Středomoří, v roce 2018 sever Německa, Dánsko a část Skandinávie. Česká republika a střední Evropa se s rozsáhlým vedrem potýkala v roce 2015, o pět let dříve především východní Evropa. Vlny podle Lhotky trvaly zpravidla týden až deset dní.

Praha (ČTK)