Foto: Shutterstock

Slámu pálí výzkumníci za asistence hasičů. Tento způsob zpracování slámy totiž není povolený, pro vědecké účely je však velice přínosný. „Zjišťujeme, že pokud slámu po sklizni spálíme, v půdě se zvyšuje obsah uhlíku. Půda je potom úrodnější. Uhlík také umí pomoct lépe vsakovat a zadržovat vodu, což je v suchých oblastech žádoucí,“ řekl Smutný.

V běžné zemědělské praxi se však pálit sláma nesmí, proto je podle Smutného dalším dobrým postupem slámu zapravovat do země. V zemi zůstane srovnatelné množství uhlíku jako po spálení a půda zůstane obohacená. „Zvláště v podnicích bez živočišné výroby je sláma důležitá pro to, aby v půdě neustále kolovala organická hmota, která ovlivňuje úrodnost. Tam, kde slámu používají jako stelivo pro zvířata, je rovněž výhodné část ponechat a zaorat,“ uvedl Smutný.

Žně jsou vrcholem celoročního snažení vědců, kteří na pokusných polích také zkoumají, jak se mění kvalita zrna a výnos ječmene jarního, pokud jej sejí pořád na stejné místo. „Nyní zpracováváme výsledky letošní sklizně, kvalitu zrna a hodnotíme výnos,“ řekl vedoucí pokusné stanice v Žabčicích Petr Elzner. V minulých letech vědci zjistili, že pokud vytvoří monokulturu obilovin, sklidí méně zrna, než když budou ječmen, pšenici nebo kukuřici střídat s dalšími plodinami.

„Kvůli měnícím se klimatickým podmínkám není tak snadné v naší oblasti ječmen vypěstovat. Máme výkyvy ve výnosech, zrno je drobnější a má vyšší obsah bílkovin, což je nežádoucí například pro výrobu sladu,“ dodala výzkumnice Tamara Dryšlová.

Brno (ČTK)