lupa x
user

BBC: Před zelenými mužíčky tu byly i průhledné kužely či hmyzí obyvatelé Měsíce

BBC: Před zelenými mužíčky tu byly i průhledné kužely či hmyzí obyvatelé Měsíce

30.10.2023

Redakce

Betty a Barney Hillovi v říjnu 1961 přišli s mimořádným tvrzením. Ve svém domě v americkém státě New Hampshire učiteli astronomie řekli, že je při přejezdu Bílých hor přímo z klikaté silničky unesla skupina mimozemšťanů. Podivné bytosti je pak na palubě vesmírné lodi ve tvaru talíře za pomoci sond podrobily sérii invazivních vyšetření, píše server BBC.

BBC: Před zelenými mužíčky tu byly i průhledné kužely či hmyzí obyvatelé Měsíce

Foto: Shutterstock

Tvrzení Hillových, sociální pracovnice a zaměstnance pošty, uchvátilo veřejnost a manželé jsou považováni za průkopníky celého žánru mimozemských únosů. Jejich příběh byl první podobný, který byl zveřejněn, a vedl k publikaci mnoha dalších podobných příhod. Přispěl ale také k další revoluci, a to prostřednictvím Hollywoodu. Podle vyprávění Hillových měla mimozemská stvoření nepoměrně velké hlavy s velkou mozkovnou, široké oči, našedlou pleť, malé nosy a místo úst jen štěrbinu. Díky nim se proto zrodil archetypální filmový mimozemšťan, podobný strašidelnému, deformovanému pozemskému dítěti.

Televizní a filmový průmysl si mimozemské bytosti s velkou hlavou rychle přivlastnil, a to nejen na základě vyprávění Hillových, ale i podle hrstky dalších podobných příběhů, které se vynořily zhruba ve stejné době. „A standardním vyobrazením mimozemšťana se tak stal šedý mužíček,“ uvádí Wade Roush, autor knihy Extraterrestrials (Mimozemšťané).

„Když na scénu přišel Steven Spielberg a natočil dva pravděpodobně nejpřelomovější filmy o mimozemšťanech – Blízká setkání třetího druhu (1977) a E.T. – Mimozemšťan (1982), tak tamní nepozemské bytosti a v podstatě celé snímky byly založené na představě o zelených nebo šedých mužíčcích z 50. a 60. let minulého století,“ říká Roush.

V roce 1887, tedy ještě před vynálezem krájeného chleba, nanuku nebo slova „teenager“, se spisovatel vědeckofantastické literatury Joseph Henri Honoré Boex pustil ve své bruselské kanceláři do práce a napsal novelu Les Xipéhuz. Děj se odehrává na Zemi tisíc let před založením dávných mezopotamských metropolí Ninive a Babylon a začíná snovým setkáním na lesní mýtině. Kočovný kmen pozemšťanů si jednu noc hledá místo na spaní, ale místo toho narazí na „Les Xipéhuz“.

Bizarní geometrické bytosti se podobají „namodralým průhledným kuželům“ se špičkou směřující k nebi. Stvoření mají zhruba poloviční velikost člověka, jsou pokryta pruhovými ornamenty a u základny mají „hvězdu oslnivou jako polední slunce“. Xipéhuz jsou považovaní za jedny z prvních nehumanoidních mimozemšťanů ve sci-fi literatuře.

Po Xipéhuz se objevila široká škála podivných forem života, které se v lecčems vyrovnaly i těm na Zemi. Do roku 1898, kdy anglický spisovatel H. G. Wells ve své Válce světů představil čtenářům Marťany, mimozemšťani narostli do skutečně obludných rozměrů. Wellsovi vetřelci z Marsu se sestávali z chapadel a obří hlavy s jakýmsi zobanem, rozmnožovali se asexuálně a krmili se čerstvou lidskou krví extrahovanou pipetami a následně injekčně vpravenou do svých těl.

„Jsou trochu jako hmyz, trochu jako chobotnice, trochu jako krabi. A v 19. století tak dostaneme velmi hrůzné, nelidské mimozemšťany,“ říká Roush.

V následujících desetiletích se řady mimozemšťanů vědeckofantastické literatury rozrostly o hmyzí Selenity v Prvních lidech na Měsíci (1901), ibisu podobného Ťuíla z povídky Odysea z Marsu (1934) a dokonce ohromně oslnivou myslící hvězdu z knihy Star Maker (Hvězdotvůrce) z roku 1937.

Představy o mimozemšťanech se znovu proměnily se vzestupem Hollywoodu ve 20. století, což vedlo k bytostem, které se až přízračně podobají lidem.

„Myslím si, že hlavním důvodem je doopravdy to, že je jednodušší člověka navléknout do kostýmu, než vymýšlet nějaké opravdu evolučně vzdálené vyobrazení,“ říká Roush. I díky inspiraci příběhy lidí jako jsou Hillovi se pak standardem stali mimozemšťané chodící po dvou nohou. „Dokonce i v seriálech jako je Star Trek jsou všichni mimozemšťané humanoidní, a to zcela jasně kvůli rozpočtu,“ uvádí Roush.

V posledních desetiletích nicméně nové technologie posunuly hranice nemožného. S počítačově generovanými výjevy a nyní i s příchodem umělé inteligence začali proto podle Roushe mimozemšťani opět nabírat bizarní směr. „Můžeme si vymyslet 3D monstra a vetřelce, kteří by ani nemohli fyzicky existovat,“ dodává.

Washington (ČTK/BBC)

Hlavní stránka