V Česku loni oproti roku 2020 přibylo trestných činů páchaných v kyberprostoru o 1445 na 9518 skutků. Objasněna byla čtvrtina z nich. V tiskové zprávě k vývoji registrované kriminality za loňský rok to dnes uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Nejvíce těchto trestných činů řešili policisté v Praze a v Jihomoravském kraji. Podle policie lze předpokládat, že trestných činů v internetovém prostředí bude nadále přibývat.

Mezi nejčastější trestné činy páchané v kyberprostoru patří podle Moravčíka majetkové trestné činy, nejvíce jde o podvody. Jejich pachatelé mají podle policie vyšší míru technických znalostí a znalostí internetového provozu.

Především se v této kategorii vyskytují případy podvodných e-mailových zpráv, pomocí kterých chtějí pachatelé vylákat osobní či citlivé údaje od adresátů. „Zde je nejčastěji problém v koncových uživatelích, kteří nerespektují základní bezpečností opatření v rámci elektronických komunikací a používají stejné přihlašovací údaje do různých služeb, bez ohledu na jejich možné zneužití,“ uvedl Moravčík. Vlny těchto zpráv trvají často jen několik dnů, mají ale široký dosah. Podobné zprávy přitom není možné předem blokovat, protože útočníci stále mění technické prostředky pro jejich odesílání.

Loni policisté zaznamenali také více případu vishingových útoků, kdy se útočníci během telefonického hovoru vydávají za bankéře či policisty, společně se spoofingem, tedy situací, kdy se útočníci maskují za pravé telefonní číslo, e-mail či webové stránky dané instituce.

Meziročně o 45 procent stoupl počet případů hackingu. „Je nutné podotknout, že určitá část protiprávního jednání spočívá souběhově i v napadení e-mailových účtů, respektive jejich přístupových údajů, případně v napadení přístupových údajů sociálních sítí,“ uvedl Moravčík.

Další skupinou protiprávního jednání na internetu jsou mravnostní trestné činy. „Zde se nejčastěji jedná o šíření nebo držení dětské pornografie, navazování kontaktu s dětmi s cílem od nich vylákat erotické materiály a v menší míře také sexuální nátlak,“ uvedl mluvčí.

Komunikace mezi dětmi a pachateli se podle něj často uskutečňuje v uzavřených diskusních fórech, na zahraničních komunikačních službách nebo na šifrovaných mobilních platformách. Podle Moravčíka to ztěžuje nejen dokumentaci důkazů, ale i odhalení trestné činnosti.

Praha 21. ledna (ČTK)