Základní a střední školy mohou používat nové výukové materiály o fungování ruské propagandy, informační války a mediálních manipulací. Připravil je pro ně vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) organizace Člověk v tísni. Ke stažení jsou na webu jsns.cz. ČTK o tom dnes informovala mediální koordinátorka programu Táňa Abrhámová. Podle ředitele programu Karla Strachoty se kvůli hybridní povaze války na Ukrajině ukazuje potřeba proměnit a zdůraznit význam mediálního vzdělávání v ČR.

Dvě audiovizuální výukové lekce nesou název 2022: Ruská informační válka a Zatracená práce. Podle Abrhámové jsou vhodné pro středoškoláky a žáky vyšších ročníků základních škol. Lekce nabízejí příklady ruského pohledu na výklad událostí a osvětlují cíle ruských mediálních vyjádření. První materiál se věnuje propagandě směřované dovnitř Ruska a druhý informacím, které Rusové šíří na území dalších států, zejména ČR.

Materiály zahrnují informační texty, rejstřík pojmů, návody a tipy pro aktivity do vyučovacích hodin. Součástí je také nedávno dokončený dokumentární film o jednom z posledních ruských nezávislých zpravodajských kanálů – televizi Dožď, která ukončila vysílání začátkem března, tedy krátce po invazi Ruska na Ukrajinu.

Nové lekce navazují na sadu materiálů Současná ruská propaganda , které pod hlavičkou programu JSNS vyšly v roce 2015 v reakci na anexi Krymu. Zájem o tyto materiály podle Abrhámové výrazně vzrostl poté, co Rusko v únoru napadlo Ukrajinu. V porovnání s uplynulým rokem se počet spuštěných videí a stažených materiálů zvýšil sedminásobně, uvedla. Od 24. února do konce března si podle ní lidé na portálu JSNS pustili k tématu přes 3000 videí a stáhli přes 4500 podkladů k výuce.

Konflikt na Ukrajině podle Strachoty potvrzuje nutnost zásadní proměny přístupu k mediálnímu vzdělávání v ČR. Poukázal na to, že zadání pro mediální výuku dosud není zcela jasné a vyučující na ni často nejsou dostatečně připravení. Stát podle něj na tomto poli dlouhodobě selhává. Připomněl, že v minulosti se někdy objevovaly i odsuzující názory, že mediální výchova zatahuje do školy politiku a vede děti k uznání „jediné správné ideologie“. Tato kritika ale podle Strachoty neodpovídá skutečnosti. Zvyšování mediální gramotnosti a schopnosti rozlišovat mezi fakty a lžemi označil za účinnou obranu proti informační válce.

Podle něj je Evropanům ruská mentalita v mnohém vzdálená, neboť představují jiný duchovní a kulturní svět. Řadě Rusů ruská propaganda vyhovuje, protože za důležitou považují velikost a významnost země, řekl. „Nepřipouštějí si, jak ubohé je to, v čem žijí, na ekonomický nedostatek jsou zvyklí, projevují až nihilistickou mol odevzdanost. Zároveň je Rusům po staletí vlastní zbožná důvěra k vůdci, ať už je to car, Lenin, Stalin nebo (současný ruský prezident Vladimír) Putin. S tímhle vším státní propaganda velmi sofistikovaně pracuje,“ dodal.

Praha (ČTK)