Foto: Shutterstock 

Podle Krulichové je projekt v tuzemsku ojedinělý tím, že tým nesleduje klienty jednorázově a průřezově, ale po delší časové období – konkrétně rok a půl. „Náš výzkum je do značné míry inspirován výzkumy Stephena Farralla, který také sledoval klienty probační služby po delší časový úsek. Ze zahraničí máme z čeho čerpat, tam už výzkum v této oblasti není v plenkách,“ řekla socioložka. Podotkla, že tento postup přináší více kvantitativních dat z dotazníků i hlubších, kvalitativních dat získaných rozhovory.

Krulichová blíže popsala, že tým získá informace o vybraných 563 klientech pomocí tří dotazníků, které vyplňuje probační úředník, jenž má dotyčného člověka na starost. „A z těchto klientů jsme pod dohledem koordinátorky na Probační a mediační službě vytipovali 50 lidí do kvalitativní části. S nimi během roka a půl uděláme pět rozhovorů. I tady jsme se snažili, aby byl vzorek pestrý, aby šlo o muže i ženy, kteří za sebou měli různé trestné činy,“ vysvětlila vědkyně.

Osnova prvního rozhovoru se podle Krulichové soustředí na pobyt dotazovaných ve vězení. „Zajímá nás jejich pohled. I když pak budeme mít k dispozici i data od vězeňské služby, tak ústřední je pohled toho člověka. A pak sledujeme, jak se klientovi daří,“ popsala. V pátém, finálním, rozhovoru podle Krulichové bude bilance toho, jak se klientovi během 18 měsíců dařilo, jaký vztah navázal s probačním úředníkem a zda vnímá probaci jako důležitou ve svém životě pro to, aby se nevrátil zpátky do vězení. „A je tam spousta momentů, které nám pomohou lépe určit faktory, které mohou nepáchání trestné činnosti ovlivňovat,“ konstatovala vědkyně.

Podle Krulichové je v Česku na dlouhodobější projekty tohoto typu náročné sehnat peníze. Možnost sledovat klienty rok a půl označila za úspěch. „Ale klidně bychom si dovedli představit, že bychom je sledovali i déle. Teorie z této oblasti tvrdí, že pokud člověk recidivuje, tak je to nejvíce pravděpodobné do půl roku od propuštění. To pokryjeme. Ale zároveň se nám může stát, že někteří lidé se do vězení vrátí třeba až po třech letech. A tam by také bylo zajímavé zjistit proč. Ale na tuto populaci už my v současném projektu nedosáhneme,“ uzavřela Krulichová.

Praha (ČTK)