Foto: Shutterstock

Pozoruhodná skalní hrobka pochází z období kolem roku 2400 př. n. l. „Mezi nejkrásnější předměty z princezniny hrobky se řadí soubor soch, které byly nalezeny v zazděném výklenku v její skalní kapli přesně 90 let po mnohem slavnějším objevu Tutanchamonovy hrobky,“ podotkla Vymazalová.

„Místa výzkumu pečlivě vybíráme podle povahy nezodpovězených otázek. V tomto případě to vyšlo na 110 procent,“ zavzpomínal Bárta. „Mluvíme o době vlády panovníka Niuserrea, kdy došlo skokově k nárůstu vlivu mocných rodin v zemi, rozmohl se nepotismus i lobbismus, (…) Zároveň se snižovaly ekonomické zdroje, prudce rostly mandatorní výdaje státu a mizela jak společenská smlouva, tak legitimita elit. Nastávající klimatická změna tuto krizi poměrně rychle prohlubovala,“ popsal egyptolog s tím, že pro lepší pochopení dávných procesů vědci potřebovali nová historická, přírodovědná i archeologická data. „Princeznina skalní hrobka byla součástí velkého pohřebiště jedné rodiny, která hrála v tehdejší společnosti významnou roli. Dokonce takovou, že jeden z jejích členů získal privilegium vzít si za manželku královskou dceru,“ podotkl Bárta.

A právě informace z výzkumu hrobky měly podle Vymazalové velký dopad na pochopení tehdejšího vývoje společnosti, královského úřadu a státní správy. „Šeretnebtej svým sňatkem zajistila Niuserreovi loajalitu významné úřednické rodiny a prozkoumaný hrobový komplexu ukazuje, že pro tuto rodinu byla ústřední postavou,“ vysvětlila vědkyně. Popsala, že jméno princezny zdobilo pilíře ve společném dvoře, kde se pozůstalí scházeli během pohřbů i svátků. „Komplex byl vybudován postupně pro několik generací této mocné rodiny a jedním z prvních majitelů byl kromě princezny také Nefer, jehož socha v podobě písaře patří mezi skvosty egyptského umění své doby,“ upozornila Vymazalová. Poznamenala, že zpracování nálezů z hrobového komplexu Šeretnebtej a hodnostáře Nefera trvalo téměř deset let.

Egyptoložka dodala, že ačkoliv se jméno princeznina manžela nedochovalo, měl jeden z nejhonosnějších pohřbů v této části abúsírského pohřebiště. „Princezna samotná byla pohřbena mnohem skromněji, protože zemřela zřejmě nečekaně ještě před dokončením hrobové kaple a pohřební komory. Svou roli však hrála nadále i na věčnosti,“ uzavřela vědkyně.

Podle Bárty se nyní připravuje několikadílná publikace věnovaná tomuto velkému rodinnému pohřebišti. Bude o architektuře, historii rodiny a zahrne jak výsledky restaurování nálezů, tak i poznatky ze zkoumání přírodovědných dat, antropologie, keramiky, soch a 3D modely.

Praha (ČTK)