Foto: Shutterstock

Cílem výzkumu bylo podle Albrechta zjistit, jestli se s přibývajících věkem samců mění kvalita a produkce spermií. „Ta se dá měřit jako velikost zduřelého kloakálního výčnělku, který u pěvců v době hnízdění slouží jako rezervoár spermií,“ vysvětlil Albrecht.

Podle autorky publikace Kristýny Míčkové výzkum prokázal, že mladší jedinci produkují méně spermií než vlaštovčí samci ve středním a vysokém věku. „Výsledky navíc naznačují, že vlastní produkce spermií může být nákladná – samci, kteří během života investovali relativně hodně do produkce spermií, se v průměru dožívali nižšího věku,“ dodal Albrecht.

Na analýze vlaštovek obecných pracovali vědci 13 let. Tito ptáci se podle Míčkové dožívají průměrně dvou až pěti let, což z nich dělá ideální kandidáty pro studium stárnutí. „U lidí bychom museli dřít několik stovek let, abychom takový výzkum dokázali udělat, a naráželo by to na zjevné etické problémy,“ řekl Albrecht.

Na dotaz Albrecht zároveň nastínil, že vlaštovky jsou mnohem více promiskuitní než lidé, a úspěšnost samců přímo souvisí s tím, kolik zplodí mláďat s jinou než svou sociální partnerkou. Odborníci si tak momentálně kladou otázkou, zda se investice do spermií vlaštovčím samcům vyplatí či nikoliv.

„V dalším kroku se proto zaměříme na studium vztahu mezi produkcí spermií a celoživotní schopností samců plodit mimopárové potomky – je možné, že i přes poněkud kratší délku dožití vede vyšší produkce spermií ke stejnému počtu za život zplozených mláďat jako u déle žijících samců,“ doplnil Albrecht.

Praha (ČTK)