Foto: Shutterstock

Výzkumníci se kromě války soustředili například i na sledování a perzekuce novinářů a způsoby, jakými státy práci médií omezují legislativně.

„V posledních letech jsme byli svědky znepokojivého nárůstu útoků a výhrůžek vůči novinářům. Mnoho novinářů prokázalo odvahu a jiní za právo informovat zaplatili životem. Mnohé z těchto útoků zůstávají nepotrestány. Vyzývám členské státy, aby tento problém braly vážně a plně respektovaly a chránily práva novinářů, zajistily jejich bezpečnost, chránily jejich zdroje a předešly cenzuře i jiným formám zasahování do práce médií,“ uvedla generální tajemnice RE Marija Pejčinovičová Buričová.

Rusko bylo několik týdnů po zahájení invaze z Rady Evropy vyloučeno. Analýza přesto věnuje prostor útlaku svobodných médií v Rusku, jehož symbolickým vyvrcholením bylo odebrání licence opozičnímu listu Novaja gazeta, které minulý měsíc v Moskvě stvrdil odvolací soud. V Bělorusku, kterému výzkumníci věnovali celou kapitolu, zaznamenala Běloruská asociace novinářů (BAJ) loni 32 případů zatčení novinářů a 55 případů policejních prohlídek buď jejich domovů, nebo redakcí.

Útoky na novináře a jejich zastrašování se však loni podle zprávy neděly jen v souvislosti s válkou na Ukrajině. Třináctým zabitým novinářem v roce 2022 byl Güngör Arslan v Turecku, majitel a šéfredaktor deníku Ses Kocaeli, který byl zastřelen před budovou redakce svých novin. Celkově výzkumníci za uplynulý rok dokumentují 74 případů napadení novinářů na veřejných místech, což je méně než v roce 2021, patrně kvůli utichající pandemii covidu-19, během které lidé protestovali proti vládním opatřením.

Zpráva zmiňuje i Českou republiku, konkrétně snahy české vlády zapojit Senát do výběru radních České televize a Českého rozhlasu a zpřísnit pravidla, za kterých mohou organizace nominovat kandidáty do rad, „s cílem chránit rady před rizikem další politizace“. V téže kapitole zpráva poukazuje také na to, že některé evropské státy snížily koncesionářské poplatky, což brání veřejnoprávním médiím plně vykonávat veřejnou službu.

Analytici hned úvodem formulují doporučení pro členské státy Rady Evropy, Radu samotnou i orgány Evropské unie. Jednotlivým zemím doporučují, aby lépe reagovaly na výhrůžky fyzickým ublížením adresované novinářům nebo přijaly opatření proti „výhrůžným žalobám“. „Zneužívání právních kroků k zastrašování a umlčování novinářů a médií – popotahování po soudech a plýtvání jejich časem a penězi – je oblíbeným nástrojem některých politiků, podnikatelů a dalších vlivných osobností,“ uvádí zpráva.

Štrasburk (Francie) (ČTK)