„Výstava Černá fotosyntéza si klade za cíl seznámit s podobou prvohorního tropického pralesa a s prehistorickými rostlinami, které díky fotosyntéze určily podobu dnešního světa. Díky energii uložené v koksovatelném uhlí se mohl rozvíjet průmysl i zemědělství do podoby, jaké je známe dnes, “ říká ředitel NZM Ostrava Ivan Berger.

V oblasti, na níž nyní stojí Ostrava i Národní zemědělské muzeum v Dolní oblasti Vítkovice, se v prvohorách, tedy před 359 až 300 miliony let, rozkládaly tropické prvohorní pralesy. Jak tyto deštné pralesy vypadaly? Pro nedostatek indicií to nyní můžeme určit pouze přibližně, ale nejspíše to byla věčně mokrá rašeliniště, na kterých rostly plavuně, přesličky, kapradiny, tedy tajnosnubné a první nahosemenné rostliny, které měly hodně rozdílný vzrůst.

Tyto rostliny díky fotosyntéze nahromadily a uložily ohromné množství sluneční energie, která se v průběhu staletí zachovala v podobě uhlí. Prvohory jsou tedy obdobím, kdy se na Ostravsku začínají tvořit první uhelné sloje, které dnešní geologové nazývají ostravským souvrstvím.

Právě uhlí se stalo na konci 18. století hybnou silou průmyslové revoluce, díky níž jsme nyní technologicky vyspělou civilizací. I v dnešní době je uhlí stále důležitou energetickou a chemickou surovinou. A jaké má jeho spalování vliv na životní prostředí, jsme během 20. století už měli šanci zjistit.

Výstava je součástí celoročního výstavního cyklu Fotosyntéza, kterou Národní zemědělské muzeum upozorňuje na tento výjimečný jev.  Záštitu nad výstavním cyklem převzal ministr zemědělství Marek Výborný.

Termín: Výstava bude přístupná od 25. června do 30. září 2024.

Vstupné: Výstava je přístupná v rámci běžné prohlídky muzea.