lupa x
user

Novela vyhlášky o elektronických cigaretách ohrozí tisíce pracovních míst a miliardové příjmy státu

Novela vyhlášky o elektronických cigaretách ohrozí tisíce pracovních míst a miliardové příjmy státu

16.09.2024 , Aktualizováno 13.09.2024

Redakce

Nad vyhláškou ministerstva zdravotnictví, které chce restrikcemi fakticky zlikvidovat v Česku trh s elektronickými cigaretami se vedle uživatelů a odborníků na léčbu závislostí pozastavují i ekonomové. Podle nich opatření zlikviduje tisíce pracovních míst a připraví veřejné pokladny o miliardy korun.

Novela vyhlášky o elektronických cigaretách ohrozí tisíce pracovních míst a miliardové příjmy státu

Novelizace vyhlášky připravovaná resortem zdravotnictví povede k faktické likvidaci tuzemské sítě výrobců, distributorů  i velké části prodejců elektronických cigaret. Ve specializovaném segmentu elektronických cigaret, které jsou podle odborníků o 95 procent zdravější než kouření tabáku, je přitom v současnosti v Česku zaměstnáno přes 1700 lidí. Jde především o 1,5 tisíce zaměstnanců 660 specializovaných prodejen po celé republice a na 260 pracovníků distribučních firem, zabývajících se prodejem vapovacích přístrojů a náplní.

„Tento segment pracovních míst by novelizace vyhlášky tak, jak je navržena, zlikvidovala téměř beze zbytku. Promítne se ale podle našich analýz také do pracovního trhu nezávislých kamenných trafik a stánků,“ vysvětluje předseda KEVAP Robert Hrdlička.

Těch je po českých a moravských obcích na tři tisíce, dávají práci sedmi tisícům zaměstnanců a prodej elektronických cigaret se na jejich ziscích podle ekonomické analýzy v průměru podílí pětinou. Tento segment bude muset podle ekonomické analýzy  propustit  na 1400 zaměstnanců, protože opatření přivede do existenčních problémů na pět stovek těchto provozoven. V menší míře restrikce logicky dopadne také na 800 malých večerek, ale i 1500 provozoven obchodních řetězců a 2800 prodejen COOP.

Vláda na náplně do elektronických cigaret zavedla v loňském roce spotřební daň, jejíž výnos má po čtyři roky růst o 2,50 koruny za rok. Do státního rozpočtu by měla přinášet po plném náběhu 800 milionů ročně. Kumulovaný výnos do veřejných rozpočtů ze segmentu elektronických cigaret odhaduje KEVAP na 6 až 8 miliard ročně.

Pokud vyhláška vstoupí v platnost, část těchto výnosů odplyne do zahraničí. Komora elektronického vapování odhaduje, že ovocné liquidy do si budou lidé doma částečně míchat sami, většina je však nakoupí v zahraničí, především na evropských trzích. A část uživatelů přejde zpět na klasické cigarety, což naopak paradoxně zvýší náklady veřejných rozpočtů na léčbu.

Důvodem, proč se vedle uživatelů elektronických cigaret a jejich prodejců a výrobců proti ministerskému plánu postavila také většina lékařských odborníků na odvykání kouření je to, že elektronické cigarety jsou výrazně zdravější variantou vůči klasickým cigaretám, ale i vůči nahřívanému tabáku.  Z cigaret totiž kuřák inhaluje až o 95 procent více škodlivých látek, než při vapování.

“Pokud by všichni kuřáci přešli na vapování, umíralo by v Česku v horizontu deseti až třiceti let na důsledky kouření ročně nikoliv 15 tisíc kuřáků, ale jen asi 300 lidí na nikotin. Alternativy mají prostě obrovský veřejnozdravotní a ekonomický potenciál. Bránit alternativním výrobkům je podobné, jako bránit antibiotikům nebo vakcínám s argumentací, že lidé by se měli s infekcemi vypořádat přirozenou imunitou,“ popsal nedávno epidemiolog a expert na drogovou problematiku Viktor Mravčík.

 

Hlavní stránka