Největší důvěře mezi rádii se těší Český rozhlas (55 procent) následován rádiem Impuls (45 procent). Mezi weby jsou pak nejdůvěryhodnější Seznam Zprávy (60 procent) a Novinky.cz (55 procent). V tištěných médiích se největší důvěře těší Hospodářské noviny (37 procent) a MF Dnes (35 procent). Mezi televizemi nejdůvěryhodnější stále zůstává Česká televize, které ze sledujících věří 69 procent, následována Primou se 42 procenty.

Dezinformačním webům věří jen pět procent lidí

Vysokou míru důvěry si udržují on-line kanály veřejnoprávních médií. Webu ČT 24 důvěřuje 70 procent lidí, iRozhlasu 68 procent a webu ČTK České noviny 60 procent. Naopak dezinformační weby, i ty nezablokované kvůli válce, zhruba 70 procent lidí nesleduje vůbec, a věří jim jen pět procent dotázaných. Nejčastějším čtenářem, který takovým webům důvěřuje, je podle průzkumu muž bez maturity starší 45 let a žijící v menší obci na Moravě.

„V následujících letech pravděpodobně ve vyspělém světě převládnou nejistoty, změny a rizika. Stále nekončící pandemie Covidu, velká válka v Evropě, nové mezinárodní postavení Ruska a nadcházející hospodářská recese otřásají důvěrou v tradiční instituce, které náš svět utváří. Posílí média v tomto světě nebo bude pokračovat jejich pokles? Záleží, jak se dokáží prosadit v novém prostředí digitální komunikace a roztříštěných autorit sociálních médií,“ uvedl partner AMI Communications vývoj Jan Kučmáš.

Na globální úrovni ztratila média podle průzkumu největší světové nezávislé PR agentury Edelman pět procentních bodů a celkově jim důvěřuje 57 procent respondentů z celého světa. V Česku se náročné poslední dva roky odrazily například v poklesu důvěry v on-line zpravodajství veřejnoprávních médií, od roku 2020 klesla důvěra až o osm procentních bodů. I přesto mají ČTK, Česká televize i Český rozhlas stále vysokou míru důvěry. Pohybuje se kolem 60 až 70 procent, dodal průzkum.

Praha (ČTK)