Použití filtračního batohu podle odborníků významně snižuje riziko nákazy lékařů, kteří provádí ošetření nakažených osob. Větší produkce aerosolu je například při laparoskopii žaludku, vyšetření na ORL nebo u zubní prohlídky.  Používat by ho mohli například lékaři v rozvojových zemích.

Sestava s filtrační částí a trubicemi na dýchání se dá sbalit do batohu. Nevyužívá nanomateriály, ale běžně dostupnou polyesterovou pleteninu. Originální řešení českých vědců už zveřejnil prestižní americký odborný časopis PLOS One, řekl hlavní autor studie Max Fraenkl z Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické.

Materiál, který vědci využili, je chemicky i tepelně odolný, a na rozdíl od netkaných materiálů používaným v respirátorech je odolný i mechanicky. Filtr lze regenerovat varem nebo praním při 95 stupňů Celsia. Své filtrační schopnosti neztrácí ani při opakovaném vyprání či vyvaření.

Na výzkumu pracovali vědci z Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, spolupracovali s odborníky z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR a Textilního zkušebního ústavu v Brně.

Již v lednu pardubičtí vědci představili speciální filtr, který dokáže zachytit virus v učebnách. Zařízení, které významně snižuje koncentraci ultrajemných aerosolových částic, pardubičtí vědci testují přímo na univerzitě ve spolupráci s Akademií věd ČR a ČVUT.

Prototyp za zhruba 30 tisíc korun zatím na zkoušku filtruje vzduch v jedné z učeben Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice. Filtrační systém využívá princip pomalého proudění vzduchu přes filtrační tkaninu, díky kterému je možné zachytit s vysokou účinností aerosolové částice už od velikosti desítek nanometrů. Je tedy vhodný a účinný pro všechny známé viry, včetně koronaviru, bakterie a tuhé aerosolové částice. Celé zařízení připomíná obří rukáv.

„Soustředili jsme se na množství vyčištěného vzduchu za jednotku času, ne pouze na účinnost filtru. Proto jsme mohli navrhnout filtrační zařízení, které je účinné, tiché a rovnoměrně rozvádí filtrovaný vzduch v místnosti,“ říká Ing. Max Fraenkl, Ph.D. z CEMNAT Univerzity Pardubice.

Rychlost, s jakou dokáže filtrační zařízení vyčistit například „zamořenou“ školní třídu, ukázaly testy, které vědci provedli ve spolupráci s kolegy z Ústavu chemických procesů AV ČR. Jeho účinnost podporuje i to, že přefiltruje objem učebny třikrát za hodinu. „Od chvíle, kdy z učebny odejde nakažený člověk, se při využití našeho zařízení množství koronavirových částic už za deset minut sníží zhruba na polovinu a po hodině bude v pouhých jednotkách procent,“ dodal Max Fraenkl.

Filtrační novinka představuje podle vědců z CEMNAT nejen efektivní, ale i levné řešení. Z pohledu spotřeby elektrické energie i náročnosti instalace. Zhotovení vlastního filtru nebo jeho výměna jsou jednoduché s minimálními náklady. Zařízení, jehož pořizovací náklady jsou až třikrát nižší než komerčně dostupná řešení, může dlouhodobě fungovat prakticky bez kontroly. „Filtrační systém by se mohl uplatnit ideálně ve školních třídách, v čekárnách u lékaře nebo v kancelářích. Volba tichých ventilátorů zajišťuje, že výuka by nebyla rušena nadměrným hlukem. Umístění zařízení u stropu nebrání běžnému provozu nebo aktivitám dětí ve třídách,“ uvedl vedoucí CEMNATu prof. Ing. Miroslav Vlček, CSc.

Pardubice (ČTK)