Foto: Shutterstock 

V České republice je více než 40.000 nemovitých kulturních památek, z nichž je velký počet v havarijním stavu. Tyto objekty vyžadují vzhledem ke své památkové povaze vyšší náklady na sanace a údržbu než běžné objekty, zároveň však bývá v jejich případě obtížné stanovit, s jakou částkou je potřeba počítat, aby obnova a údržba mohla být efektivní. Tomu by měl pomoci software vyvinutý na Fakultě stavební ČVUT.

„Název Monurev vznikl z anglických slov Monuments a Revitalisation, což je spojení pojmů kulturní památka a revitalizace,“ uvedl Daniel Macek z Katedry ekonomiky a řízení ve stavebnictví Fakulty stavební ČVUT, který software vyvinul. Software vychází z aplikace, která vznikla na fakultě již dříve a zabývala se plánováním údržby a obnovy stavebních objektů. Software Monurev je však uzpůsoben potřebám správy nemovitých kulturních památek a jejich specifik.

Monurev má databázi typových objektů. Uživatel si vybere takový, který nejvíce odpovídá objektu, pro který chce vytvořit plán údržby a obnovy. Do systému zadá základní parametry objektu, což je sklon střechy, počet podlaží, výška, šířka, délka a nadzemní výška objektu. Pro bližší specifikaci stavu objektu se zadává i rok výstavby. Na základě uvedených dat se vygeneruje předpokládaná skladba konstrukčních prvků, které se u daného typového objektu nejčastěji vyskytují a pro každý prvek je uvedena informace, kdy ho bude potřeba obnovit nebo zda bude stačit jeho údržba, a jaké budou náklady.

Software Monurev vznikl v rámci projektu ministerstva kultury NAKI Udržitelná správa stavebních objektů kulturního dědictví. S týmem z Katedry ekonomiky a řízení ve stavebnictví Fakulty stavební ČVUT spolupracovali odborníci z Kloknerova ústavu ČVUT. Při pětiletém projektu v letech 2018 až 2022 bylo i nutné průběžně upravovat ceny v závislosti na inflaci.

Software Monurev je podle tvůrců v Evropě ojedinělý. „Při vytváření rešerše na toto téma jsme na nic obdobného nenarazili, a to jak v České republice, tak ani v Evropě. Na mezinárodních konferencích jsme na něj získali velmi pozitivní ohlas a v dané chvíli již spolupracujeme například s odborníky ze Slovenska a Polska, kteří také hledali řešení této problematiky,“ doplnil Daniel Macek.

Praha (ČTK)