Foto: Shutterstock

V čele projektu stojí irská Univerzita Galway. Mendelova univerzita je jednou z partnerských institucí. Tým Milady Šťastné se zapojí do řešení problematiky role žen v inovacích potřebných pro udržitelné zemědělství a venkov. „Jsme jediným reprezentantem zemí, kde v minulosti proběhla téměř úplná kolektivizace a nacionalizace zemědělství, což se nepochybně projevilo na sociálním prostředí venkova včetně postavení žen. Naší zvláštností je významný podíl velkých firem, zatímco v ostatních partnerských zemích se klade důraz spíše na rodinná hospodářství,“ uvedla Šťastná z Ústavu aplikované a krajinné ekologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Podle vedoucí projektu Laury Farrellové z Univerzity Galway je k překonání výzev evropského venkova a využití jeho plného potenciálu potřeba, aby se všichni jednotlivci i komunity zúčastnili inovací na venkově. „Tradičně byly totiž pracovní příležitosti venkovských žen i jejich přínos v inovacích zastíněny a potlačovány patriarchálním étosem,“ uvedla Farrellová.

Podle Pospíchalové mají ženy v Česku nižší příjmy než muži a zastávají méně pozic ve vrcholném vedení firem. „Otázkou však je, čím je to způsobeno. Nakolik jde o přetrvávání patriarchálního modelu v konzervativnějším venkovském prostředí, nakolik jde o nižší podíl kariérně zaměřených žen a nakolik může jít o problémy spojené s mateřstvím, včetně otázek rozpadajících se rodin a samoživitelství,“ uvedla Šťastná. Podle ní se ale personalisté začínají shodovat v tom, že optimální jsou smíšené pracovní kolektivy, které zahrnují mladé lidi i seniory a muže i ženy. Přínos žen považuje za specifický díky kombinaci sociálních a ekonomických potřeb žen, které lze uplatnit podporou jejich potenciálu a inovací.

Brno (ČTK)