Foto: Shutterstock

Žně letos skončily mnohem rychleji než loni a ve druhé polovině srpna byly hlavní obiloviny a olejniny prakticky z celého území republiky takzvaně pod střechou. Jejich průběh ale nebyl pro pěstitele vůbec jednoduchý, potrápilo je vrtošivé počasí. „Pěstitele nejen obilovin a olejnin, ale i dalších plodin zaskočila vlna silných mrazů v dubnu, které trvaly i deset hodin v kuse. Nebyl by to takový problém, kdyby teplotně nadprůměrné jarní měsíce neurychlily vegetační vývoj plodin. Následný teplotní šok tak měl na obilí a řepku mnohem ničivější následky, přičemž ozimé plodiny dopadly výrazně hůře než jarní. Další poškození způsobily přívalové deště a lokálně též krupobití v červnu. Deštivé počasí a nárazy větru střídané naopak dny s vysokými teplotami pokračovaly i v dalších měsících, což rovněž mělo vliv na výnosy. Navíc polehlé porosty nelze sklízet a na podmáčených polích v některých oblastech se bořily kombajny. Nejednoho pěstitele tak sužovaly obavy o výsledek letošní sklizně a statistiky jim bohužel daly za pravdu,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Sklizeň základních obilovin letos dosáhla podle odhadu Komoditní rady pro obiloviny a olejniny 6,75 milionu tun, což znamená meziroční pokles o desetinu. Snížil se rovněž výnos na 5,42 tuny z hektaru, přičemž nejhůře jsou na tom ozimá pšenice a ozimý ječmen. Osevní plocha obilovin se podle Českého statistického úřadu snížila o několik procent na 1,2 milionu hektarů. Po zohlednění nízkých cen je výsledkem propad tržeb o 3,27 miliardy korun.

V horší situaci je řepka, které se sklidilo odhadovaných 950 tisíc tun, tedy meziročně o 27 procent méně. Rovněž výnos se snížil na 2,77 tuny z hektaru a pěstitelé označují tuto plodinu jako velmi nejistou investici během posledních let. Následkem toho i nízkých cen se snížila podle oficiálních statistik osevní plocha meziročně o 10 procent na 343 tisíc hektarů. Kombinací všech popsaných faktorů činí pokles tržeb 3,75 miliard korun.

„Na nepříznivý vývoj letošních žní jsme opakovaně upozorňovali, stejně tak jsme varovali před snižováním osevních ploch. Mohou za to dlouhodobě neřešené dovozy zemědělských komodit, které do Evropy proudí ze třetích zemí včetně Ukrajiny. Tamní pěstitelé si mohou dovolit nižší náklady, protože nemusí dodržovat tak vysoké standardy produkce jako my v Evropě. V Česku jdou navíc regulace pro zemědělské hospodaření často i nad rámec evropských pravidel, což naše zemědělce na trhu značně znevýhodňuje. Očekáváme proto, že výměra hlavních obilovin i olejnin bude nadále klesat,“ dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.

Porovnání odhadu sklizní podle stavu k 19. srpnu 2024 s definitivní sklizní 2023

Dosavadní odhady výsledků sklizně od Státního zemědělského intervenčního fondu a Komoditní rady pro obiloviny a olejniny při Agrární komoře ČR se mohou lišit z důvodu odlišné metodiky.

Agrární komora České republiky
Sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují 1,4 milionu hektarů zemědělské půdy. AK ČR má zhruba tři tisíce členů, což zahrnuje kolem osmi set soukromě hospodařících rolníků, a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR.