Foto: Shutterstock

Průzkumu se zúčastnilo zhruba 600 lidí se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním ve věku 18 až 35 let, kteří pracují jeden rok až deset let. Polovina z nich se zahraničních výjezdů nezúčastnila. Většina účastníků vyjela přes evropské vzdělávací programy Erasmus, Leonardo da Vinci a další programy v době svého vysokoškolského studia. Zhruba třetina vyjela při studiu střední školy. Na otázky odpovídali loni v prosinci. Na výzkumu spolupracovala česká národní agentura pro mezinárodní vzdělávání a výzkum spolu s organizací STEM/MARK.

„Z výsledků výzkumu vyplývá, že zahraniční výjezd má dalekosáhlé důsledky na profesní i životní dráhu mladých lidí, a to ve třech klíčových oblastech. Je to v jejich postavení na trhu práce a odměňování, v jejich kompetencích a v jejich hodnotách, které zastávají,“ řekl Uhl.

Absolventi vysokoškolských a středoškolských zahraničních výjezdů oproti lidem, kteří s evropskými programy nevyjeli, zvládají lépe spolupráci v mezinárodním prostředí, cizí jazyk i navazování kontaktů. Téměř 60 procent lidí, kteří vyjeli do zahraničí, používají nyní v zaměstnání cizí jazyk, dalších téměř 30 procent by to uvítalo. Podíly u mladých osob bez zahraniční zkušenosti jsou nižší. Jiným než mateřským jazykem v práci mluví asi 40 procent respondentů, uvítalo by to 18 procent lidí. Absolventi programů také častěji pracují v oboru, který vystudovali, nebo v příbuzném odvětví. Výzkum také ukázal, že účastníci výjezdů mají větší potenciál uplatnění i na zahraničním trhu práce. Jsou výrazně více přesvědčeni, že by našli práci v cizině než ti, co se do evropských programů nezapojili.

Průměrný příjem lidí, kteří vyjeli během středoškolského studia, je až o 12 procent vyšší než u neabsolventů programů. Zatímco lidé bez zahraniční zkušenosti měli čistý měsíční plat kolem 25.000 Kč, jejich kolegové, co s projekty EU vyjeli mimo domovinu v době studia střední školy, dostávali o 3000 korun více. Průměrný čistý měsíční příjem těch, kteří vyjeli během studií na vysoké škole byl pak 33.000 Kč, tedy o 6,45 procenta vyšší než u lidí nezapojených do projektů. Lidé se zahraničními zkušenostmi jsou ve svém zaměstnání častěji spokojenější. Také mají menší obavy ze ztráty zaměstnání a více věří tomu, že kdyby chtěli, tak snadno najdou podobnou nebo lepší práci, než nyní zastávají.

Výjezd rovněž přispívá k pozitivnímu přístupu ke členství Česka v EU, evropským hodnotám, občanské participaci a dobrovolnictví. Ti, kteří vyjeli, mají pozitivnější vztah k migraci a jsou otevřenější světu. Zahraniční zkušenost má vliv i na osobní život účastníka. Účastníci výjezdů jsou spokojenější se svým životem, mají kvalitní vztahy a jsou společenštější. Většina z nich zvládá ekonomickou situaci, necítí obavy o svou blízkou budoucnost, ráda se učí novým věcem a má přátele v zahraničí.

Erasmus začal fungovat v roce 1987, ČR se do něj zapojila od roku 1998. Jde o největší evropský program ve vzdělávání. DZS má na starosti jeho fungování v ČR. Otevřen je nejen vysokoškolákům, ale i středoškolákům, žákům základních škol či pracovníkům s mládeží.

Celkový rozpočet pro Česko v programu Erasmus+ pro tento rok je 80,5 milionu eur (asi 1,9 miliardy Kč), loni to bylo zhruba 68,1 milionu eur (asi 1,7 miliardy Kč). Pro rok 2024 očekává vedení DZS minimálně o čtyři procenta vyšší rozpočet pro Česko než letos.

Čeští účastníci nyní jezdí nejčastěji do Německa, Španělska či Francie, dříve byla oblíbená Velká Británie. V roce 2022 podnikli studenti a učitelé z ČR s evropským programem 28.441 výjezdů za hranice. Například v roce 2020, kdy se svět potýkal s pandemií koronaviru, vyjelo s Erasmem asi 10.000 lidí.

Praha (ČTK)