Foto: Shutterstock

Strýc, kterému je přes 70 let, se snažil zachovat si důstojnost a najíst se sám, ale když mu část jídla vytekla z úst a část se rozlila na šaty, přiměla ho frustrace zavolat svou ošetřovatelku, aby ho nakrmila.

Pohled na strýce, kterému se nekontrolovatelně třásla ruka, inspirovala Árava z Bengalúru v jižní Indii, aby hledal pomoc u robotiky. Zavřel se ve svém pokoji s jednočipovými počítači, senzory, motory a 3D tiskárnou. Vznikl prototyp chytré lžíce, který nyní testuje fakulta fyzioterapie v Bengalúru.

Nápad na chytrou lžíci není originální; několik amerických společností prodává podobný vynález, který ale stojí více než 200 dolarů (asi 4660 korun). Árav ví, že to je pro většinu Indů cenově nedostupné. Odhaduje, že jeho lžíce bude stát asi 80 dolarů.

Senzory v bateriové lžíci detekují otřesy a aktivují protipohyb, čímž udržují lžíci stabilní. „Návrh jsem ladil na základě zpětné vazby z vysoké školy – že moje pomůcka musí být vodotěsná, aby se dala umýt, aniž by se poškodila veškerá elektronika uvnitř. Lžíce musí být odnímatelná, aby se dala vyčistit a nahradit vidličkou, a také musí být hlubší, aby se na ni vešlo více jídla,“ řekl Árav.

Pro mladíka jde o vyvrcholení jeho desetiletého zájmu o mechaniku, který začal, když mu matka koupila dětskou stavebnici. Indii už reprezentoval na více než 20 robotických soutěžích po celém světě.

Odhaduje se, že Parkinsonovou chorobou, při níž dochází k postupnému poškozování částí mozku a která postihuje především lidi starší 50 let, trpí v Indii více než sedm milionů osob. Mezi příznaky patří mimovolný třes a ztuhlé svaly. S postupující nemocí může být obtížnější přijímat potravu a nemocní jsou závislí na pomoci druhých.

Dillí (ČTK)