Foto: Shutterstock

Balvín senátorům mimo jiné řekl, že Česká televize, kterou řídil počátkem tisíciletí necelé dva roky do svého odvolání, plní veřejnou službu výborně. A to přes výhrady k některým pořadům, uvedl. Volba současného generálního ředitele Jana Součka ho překvapila. Uvedl, že on sám byl zastáncem stylu řízení jeho předchůdce Petra Dvořáka. Bez úpravy financování je situace veřejnoprávní televize neřešitelná, uvedl Balvín, který se o členství v radě neúspěšně pokoušel v radě 2017.

Baumruk se postavil proti zvyšování koncesionářských poplatků za každou cenu. K Dvořákovu nahrazení Součkem uvedl, že bývalý šéf televize stál v jejím čele dvě funkční období. „Po 12 letech člověk ne snad vyhoří, ale možná začne chvílemi doutnat,“ uvedl Baumruk, který byl členem rady v letech 2005 až 2011, přičemž třikrát byl zvolen do jejího čela. Za správný označil Součkův projekt digitalizace.

Další bývalý člen rady Luboš Beniak uvedl, že Česká televize je ve velmi dobré formě, zároveň má dost prostoru pro zlepšování. Postrádá průběžné zvyšování koncesionářských poplatků v čase, řekl. Podpořil záměr nevázat poplatek na televizor, ale na možnost příjmu i prostřednictvím počítače, telefonu nebo tabletu.

Jako první senátoři vyslechli někdejší poslankyni a místopředsedkyni Věcí veřejných Janu Andrýsovou. Ta řekla kromě jiného, že by ráda aktualizovala etický kodex ČT a chtěla by změnit financování některých televizních kanálů. Jako příklad uvedla ČT sport a inspiraci dánskou televizí, kde si diváci za sportovní kanál musí zaplatit měsíční poplatek. Navrhovala také spojit zpravodajské portály České televize a Českého rozhlasu. Takový spojený portál by podle ní měl větší dopad.

Senátorům se před polední pauzou představili také bývalý předseda Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák, který by ve vysílání uvítal méně násilných scén a přimlouval se za zachování možnosti bezplatného vysílání, nebo bývalý televizní odborář Antonín Dekoj, jenž se postavil proti zpoplatnění některých pořadů a preferoval by více klasiky a méně detektivek. Někdejší šéfredaktor Lidových novin Jefim Fištejn by mimo jiné uvítal větší různorodost osobností v publicistických pořadech a méně politiků.

Při veřejném slyšení má každý z kandidátů pět minut na své představení a deset minut bude čelit otázkám senátorů. Senátní komise pro sdělovací prostředky na rozdíl od sněmovního mediálního výboru nebude moci provést předvýběr kandidátů, kteří budou k volbě připuštěni. S ohledem na veřejné předjednání se podobně jako ve Sněmovně nepočítá s tím, že by adepti znovu vystupovali při senátní schůzi, která začne koncem listopadu. Budou se pouze vybírat v tajném hlasování, které bude moci být dvoukolové.

Rady veřejnoprávní televize a rozhlasu představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů.

Praha  (ČTK)