lupa x
user

Každý třetí zaměstnanec sociálních služeb je nespokojený se svým platem

Každý třetí zaměstnanec sociálních služeb je nespokojený se svým platem

24.01.2024

Redakce

Zaměstnance v sociálních službách nejvíce trápí nízké platy, v samotné práci ale nalézají smysl, vyhovuje jim i jejich pracovní náplň. To vyplynulo z rozsáhlého dotazníkového šetření zaměřeného na spokojenost zaměstnanců v sociálních službách, které provedla Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR).

Každý třetí zaměstnanec sociálních služeb je nespokojený se svým platem

Data, která APSS ČR získala díky unikátnímu šetření spokojenosti zaměstnanců, jehož se zúčastnilo 2 932 zaměstnanců ze 105 zařízení sociálních služeb, mluví jasně: Celkem 36 % dotázaných je nespokojeno se svým platem. I to může být jedním z důvodů, proč se v sociálních službách zvyšuje počet neobsazených míst, což ukázal předchozí průzkum provedený APSS ČR v listopadu 2023 (více zde).

Jiří Horecký, prezident APSS ČR, k tomu dodává: „Pozitivní signálem určitě je, že významný počet zaměstnanců, a to 91 %, chce i nadále zůstat a pracovat v sociálních službách, a stejně tak skutečnost, že 88 % zaměstnanců v sociálních službách by tuto práci doporučilo svým přátelům či příbuzným. Naopak jako spíše negativní vnímám fakt, že 36 % pracovníků není spokojeno se svou odměnou.“

Samotnou práci v sociálních službách dotázaní hodnotili velmi kladně. Práce v tomto oboru dává prakticky všem respondentům (99 %) smysl. Spokojeno se svou pracovní náplní bylo celkem 96 % dotazovaných. Respondenty při jejich práci nejvíce naplňovala pomoc potřebným, ale vysoce si cenili také jistoty zaměstnání, dobré dostupnosti od místa bydliště a přátelského pracovního kolektivu. Navíc byli ve většině případů (91 %) hrdí na organizaci, ve které pracovali.

Dotázaní u dané organizace pracovali nejčastěji 2 a více let, a to celkem v 67 % případů. V horizontu 1 roku zvažovalo změnu zaměstnavatele 11 % respondentů. Jako důvod nejčastěji uváděli nízké finanční ohodnocení či špatné vztahy na pracovišti. Mezi jinými důvody se objevovalo např. příliš mnoho administrativy, špatná komunikace s nadřízeným i v kolektivu pracovníků, respondenti si ale také stěžovali na délku směn, nepravidelnost služeb, nemožnost kariérního postupu a nemožnost plánovat si osobní život, trápila je i únava.

Dotázaní dále většinově souhlasili s tvrzením, že jejich organizace poskytuje dobré a kvalitní služby. Část respondentů, která s jejich kvalitou spokojená nebyla, zmiňovala jako problematický nedostatek odborného a neodborného personálu, nedostatek času na práci či nedostatek financí.

 

VZOREK RESPONDENTŮ

Získali jsme odpovědi od 2 932 zaměstnanců ze 105 zařízení sociálních služeb. Nejčastěji se jednalo o pracovníky v sociálních službách, zdravotnické pracovníky, sociální pracovníky, údržbáře, kuchaře, pracovníky úklidu a další.

V sociálních službách je tradičně zaměstnáno více žen než mužů. Tomu odpovídal i vzorek respondentů, kdy ženy tvořily 91 %. Dotázaní obvykle ve věku 35–55 let (63 %) byli zaměstnáni nejčastěji v pobytové službě (79 %) a pracovali nejčastěji v organizaci s 51–100 zaměstnanci (41 %). Nejvíce dotázaných vystudovalo střední školu s maturitou (38 %) nebo byli vyučení (31 %). Státní příslušnost respondentů byla česká (97 %), ale také slovenská (1 %) a ukrajinská (1 %). Nutno dodat, že jazyková bariéra mohla některým pracovníkům z jiných zemí než z ČR bránit ve vyplnění dotazníku.

 

Hlavní stránka