Meta se sice výslovně nezmínila o válce mezi Izraelem a Hamásem, trvalému tlaku na zrušení účtů íránského nejvyššího vůdce však čelila už od 7. října, kdy Íránem podporované islamistické hnutí podniklo teroristické útoky na jihu Izraele, poznamenal server The Times of Israel. (ToI). Palestinští ozbrojenci při nich v izraelském pohraničí povraždili na 1200 lidí, z toho asi tisícovku civilistů včetně žen, dětí a starců, a asi 250 osob odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí.

Chameneí, který je v Íránu u moci téměř 35 let, tento masakr velebil pro miliony svých sledujících a Izraelcům na síti X lámanou hebrejštinou vzkázal: „Tuto pohromu jste si přivodili sami.“

Írán neuznává existenci státu Izrael a íránští představitelé opakovaně vyzývají k jeho zničení. Írán byl také jednou z prvních a mála zemí, která krvavé útoky Hamásu uvítala, připomíná ToI. „Diktátorští sionisté, z porážky 7. října se už nevzpamatujete,“ prohlásil Chameneí tři dny po útocích. „Líbáme ruce těm, kteří útok na sionistický režim naplánovali,“ dodal v tehdejším televizním projevu.

Během uplynulých čtyř měsíců války pak Chameneí dále vyjadřoval Hamásu podporu a chválil též útoky jemenských povstalců Húsíů, rovněž financovaných Íránem, na lodní dopravu v Rudém moři. Izraelská vojenská odveta za říjnové útoky, kterou označuje za „zločin“, „nebude zapomenuta ani poté, co bude sionistický režim z milosti boží zničen,“ napsal Chameneí minulý měsíc na síti X.

Firemní pravidla, o něž Meta opírá svá rozhodnutí o rušení účtů, stanoví: „Ve snaze předcházet a zabraňovat škodám ve skutečném světě nedovolujeme, aby na našich platformách působili jednotlivci nebo organizace, kteří propagují násilí nebo se na něm podílejí“.

Instagram i Facebook jsou v Íránu zakázány, ale Íránci využívají virtuální privátní sítě (VPN), aby se státním restrikcím vyhnuli a dostali se na zakázané weby nebo k aplikacím včetně Facebooku, Twitteru a YouTube. Chameneího na Instagramu sledovalo pět milionů lidí.

Na síti X, dřívějším Twitteru, zůstávají Chameneího účty aktivní. Jeden z manažerů firmy v roce 2020 izraelským zákonodárcům řekl, že Chameneího volání po zničení Izraele neporušuje firemní pravidla ohledně nenávistných projevů a že se podle něj jedná o pouhé „řinčení zbraněmi v zahraniční politice“.

Izrael a Spojené státy Írán obviňují, že sehrál v masakru 7. října klíčovou roli. Teherán to popírá, ačkoli jeden íránský představitel se nechal slyšet, že říjnový útok na Izrael byl odvetou za americký atentát na generála Kásema Sulejmáního, velitele jednotek Kuds, v Bagdádu v roce 2020. Hamás, který EU a USA označují za teroristickou organizaci, toto tvrzení popřel a reagoval prohlášením, že všechny „akce“ ze 7. října „uskutečnil palestinský odboj“.

San Francisco/Teherán (ČTK)