Foto: Shutterstock 

Agentury definují elektronický odpad jako jakékoliv elektronické zařízení vyřazené z provozu s vestavěnou baterií nebo se zástrčkou pro nabíjení, včetně mobilních telefonů, elektronických aut a hraček, televizorů, elektronických cigaret, notebooků a solárních panelů.

V nové zprávě, kterou ve středu zveřejnila Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) se uvádí, že za rok 2022 bylo celosvětově vyprodukováno 62 milionů tun elektronického odpadu. Takový objem by odpovídal naloženým nákladním automobilům, které by seřazené za sebou v koloně obsáhly obvod celé zeměkoule. Zpráva uvádí, že se dá předpokládat, že v roce 2030 se globálně vyprodukuje 82 milionů tun elektronického odpadu.

Kovy jako měď, zlato a železo tvoří půlku z uvedených 62 milionů tun elektronického odpadu, což odpovídá hodnotě 91 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč), uvádí zpráva. Zbylých 17 milionů tun odpadu je z plastu a 14 milionů tun tvoří složené materiály a sklo.

OSN uvádí, že jen asi 22 procent z elektronického odpadu bylo v roce 2022 řádně sesbíráno a zrecyklováno. Podle zprávy lze do konce desetiletí očekávat, že poměr zrecyklovaného materiálu klesne ještě níž na 20 procent. Předpokládá se totiž pokračující prudký nárůst elektronického odpadu z důvodu zvýšené produkce, limitovaných možností opravy a kratších období životnosti nové elektroniky, pokračující „elektronifikace“ společnosti a svou roli hraje i nedostatečná infrastruktura, která by umožnila patřičné zpracovávání elektronického odpadu, uvádí ITU.

Zhruba polovina elektroodpadu se vygeneruje v Asii, kde má jen málo zemí legislativně ošetřenou jeho produkci a recyklaci. Sběr a recyklace elektronického odpadu dosahuje nejvyšších čísel v Evropě, kde se ho podaří recyklovat až 40 procent. Ovšem na hlavu je v evropském prostoru nejvíce vyprodukovaného elektronického odpadu – téměř 18 kilogramů. V Africe, která vyrábí nejméně ze všech pěti velkých světových regionů, se míra recyklace pohybuje jen kolem jednoho procenta.

Pro některé obyvatele Afriky odpad z vyřazených elektronických zařízení znamená jeden ze způsobů, jak si vydělat peníze. Prohrabávají odpadky a najdou žádané komodity, které mohou ze starého elektronického zařízení vypreparovat a prodat, a to navzdory zdravotním rizikům.

Na skládce Dandora, kde končí odpadky shromážděné v keňském hlavním městě Nairobi, se navzdory faktu, že ji soud už dávno prohlásil za zaplněnou, lidé prohrabávají odpadky a hledají v elektronickém odpadu cenné díly, které lze prodat obchodníkům jako recyklovaný materiál. Amatérská preparace cenného kovu z vyřazeného zařízení ale zahrnuje zahřívání a následné vypouštění plynu, které může mít zničující dopady na lidské zdraví.

Nairobi má i oficiální centra pro zpracovávání elektronického odpadu, jako je například sběrné místo WEEE, kde se mohou lidé bezpečně zbavit starých elektronických zařízení. Odborník na elektronický odpad George Masila se obává dopadu elektronického odpadu na půdu. Větší míra recyklace a opětovné použití těchto materiálů, jsou podle něj „jednou z věcí, o kterých bychom měli uvažovat“.