Foto: Shutterstock 

Výzkumníci se zaměřili na data asi dvou tisíc lidí sesbíraná ze studie Share krátce poté, co se v roce 2021 v Evropě objevila druhá vlna pandemie covidu s vlnou úmrtí. Hospitalizováno bylo asi 16 procent lidí z pozitivně testovaných. Více než 75 procent z nich mělo nadváhu nebo bylo obézních. „Pravděpodobnost hospitalizace u jedinců s covid-19 pozitivitou a zároveň obézních byla přibližně 1,5krát vyšší než u osob s takzvanou zdravou hmotností,“ uvedla Dagmar Dzúrová, která v rámci SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.

Lidé s obezitou podle Vrány nepatří ke skupinám, které hojně využívaly možnost očkování proti covidu ke snížení rizika závažného průběhu. „Proč tomu tak přesně je, zatím není zřejmé. Nejnovější studie ale ukázaly, že strach a skepse vůči očkování se zvyšovaly s váhou a byly spojeny s vyšším odmítnutím vakcíny,“ uvedl Vrána v tiskové zprávě. Vyšší váhavost vůči očkování má podle něj ale z různých výzkumů mnoho dalších faktorů. „Patří mezi ně především důvěra v systém, náboženství, úroveň dosaženého vzdělání. Očkování také více odmítají některé etnické skupiny obyvatel,“ uvádí tisková zpráva.

Očkování přitom mohlo pomoct. „Jedinci, kteří nedostali vakcínu proti covidu, měli 1,8krát vyšší pravděpodobnost, že budou s onemocněním hospitalizováni, než ti, co očkování využili,“ uvedla japonská výzkumnice SYRI Maika Ohnová, jejíž studie je jedna z prvních, která zkoumá konkrétně souvislosti BMI a dalších rizikových faktorů s hospitalizací a vliv očkování na hospitalizaci u dospělých ve věku 50 let a starších.

Podle Ohnové účinnost vakcín nemusí být stejná u osob s obezitou ve srovnání se zdravou hmotností. „Nicméně to neznamená, že vakcíny neochrání osoby s obezitou před závažným průběhem onemocnění spojeným s hospitalizací,“ dodala. V ČR loni podle dostupných dat trpěla zhruba pětina žen a mužů obezitou a zhruba třetina Čechů ve volném čase nesportuje nebo se hýbe jen zřídka.

Brno (ČTK)