Zákaz referovat o politickém dění se týká všech druhů médií, včetně televize, rozhlasu, internetových stránek a tištěných novin. Nařízení vydal vládní komunikační úřad. Konkrétní rozsah zákazu není jasný, známo není ani to, jak bude uplatňován v praxi, píše AP.

Není například jasné, jestli novináři budou moci nadále informovat o ekonomických tématech, která jsou s politikou úzce spjata, ani to, kdo bude jejich práci kontrolovat.

Malijské politické strany a občanské iniciativy ve čtvrtek společně odmítly nařízení vojenské vlády o pozastavení politické činnosti a slíbily, že krok, který jeden z opozičních politiků označil za „diktátorský“, napadnou u soudu.

Mali zažilo od roku 2020 dva státní převraty, které vedly k vlně politické nestability, jež v posledních letech zachvátila celou západní a střední Afriku. Spolu s politickými problémy se země také potýká s útoky ozbrojených skupin napojených na teroristické skupiny Islámský stát (IS) a Al-Káida.

Malijští generálové převzali moc v zemi v srpnu 2020 poté, co svrhli prezidenta Boubacara Keïtu. Po druhém puči v květnu 2021 malijská vládní junta zpřetrhala vazby s tradičním partnerem Francií a začala se vojensky i politicky výrazně orientovat na Rusko. Vláda dokonce přiměla k odchodu příslušníky mírové mise Spojených národů MINUSMA, odchází už i poslední vojáci výcvikové mise Evropské mise v Mali (EUTM).

Bamako, Mali (ČTK)