V Íránu se mezi ultrakonzervativními občany těší velké popularitě špionážní televizní seriál Gando. Po několikaměsíční nevysvětlené přestávce se vrátil na obrazovky v červenci, krátce po zvolení ultrakonzervativního politika Ebráhíma Raísího prezidentem. Seriál je podle agentury AFP hlavně oslavou revolučních gard a kritikou administrativy minulého prezidenta Hasana Rúháního.

Umírněný politik Rúhání umožnil v roce 2015 podpis dohody o íránském jaderném programu. USA od ní před třemi lety odstoupily a Írán ji už také nedodržuje.

Seriál Gando se vysílá v rytmu pěti 45minutových dílů týdně. Šestý díl vysílaný v březnu vyvolal živou debatu. Šlo v něm o odhalení domácího špiona v týmu íránských vyjednávačů. Po odvysílání několika dalších dílů byl seriál bez vysvětlení zastaven.

Výraz gando se používá v Íránu pro označení jednoho druhu krokodýla. Hrdinou seriálu je agent kontrarozvědky Mohammad, který číhá na svou kořist podobně jako krokodýl. Spolu s kolegy je v patách zahraničním špionům, zejména z britské MI6, od chvíle, kdy vstoupí na íránskou půdu. Diplomaty minulé vlády seriál líčí jako bázlivé, zkorumpované lidi průměrných kvalit. Íránské soudy po ověření událostí ze seriálu v srpnu odsoudily za korupci a špionáž dva lidi a pokračuje několik dalších kauz.

Někteří íránští komentátoři hodnotili televizní dílo jako snahu poškodit Rúháního vládu. Po přerušení vysílání v březnu se v médiích objevily informace, že vláda poslala duchovnímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu dopis se žádostí, aby poukázal na to, že seriál vládu poškozuje. Ultrakonzervativci tvrdili, že to byla Rúháního vláda, kdo vysílání nechal zastavit, ale vláda to popřela.

Bývalý ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf, který vyjednával dohodu o jaderném programu, seriál označil za „lež od začátku do konce“ hned, když se začal v roce 2019 vysílat.

List ultrakonzervativních kruhů Kejhán letos v srpnu naopak ocenil, že Gando vnesl světlo do paktování bývalého íránského vedení se zahraničními vládami, zejména s britským velvyslanectvím.

Druhá série začíná dílem, v němž francouzští agenti předali Teheránu opozičního novináře Rúholláha Zama, který žil ve francouzském exilu. Jeho zatčení Írán ohlásil v roce 2019 a následující rok byl Zam popraven.

Hlavním zloduchem je v Gandu britská špionka Charlotte, která v Teheránu působí pod diplomatickým krytím. Agentura Fars blízká ultrakonzervativcům ji považuje za zpodobnění australsko-britské vysokoškolské profesorky Kylie Mooreové-Gilbertové. V Íránu ji zatkli roku 2018 a odsoudili za proizraelskou špionáž k desetiletému vězení, výměnou za vězněné Íránce byla roku 2020 propuštěna.

V seriálu pracuje vedení revolučních gard v místnosti vybavené nejmodernější technikou, ale tvůrci se nebáli narušit některá tabu. Charlotte se například objevuje před kamerou prostovlasá, ačkoli v Íránu platí pro ženy povinnost zahalovat si hlavu.

Zatímco se druhá série Ganda blíží ke konci, mluví se už o třetí, která má být o rozhovorech o jaderném programu. Nový britský velvyslanec v Teheránu Simon Shercliff na twitteru 28. srpna napsal, že se mu druhá série Ganda „hodně líbila“. „Když se mu líbí, navrhujeme, aby to vysílala i BBC,“ reagoval v neděli šéf audiovysílání v Íránu Abdolláhí Alí Asgarí.

Teherán 7. září (ČTK)