Kandidáti, kteří dosud vystoupili, se k možnému zvýšení koncesionářských poplatků stavěli spíše rezervovaně. Například podle politologa Ladislava Mrklase by Česká televize měla být nejprve podrobena dohledu Nejvyššího kontrolního úřadu, aby se zjistilo, jak hospodaří. Teprve potom by se mohlo podle něho diskutovat o tom, jakým způsobem poplatek zvyšovat. Podle dalšího z adeptů Jaroslava Bažanta by se mělo postupovat ohledně plateb za veřejnoprávní televizi uvážlivě, měly by se hledat vnitřní úspory. „Možností je při pohledu zvenku celá řada,“ míní.

Rovněž podle režiséra a scenáristy Marka Dobeše by se zdroje měly najít uvnitř České televize, a to i snížením počtu zaměstnanců. Dobeš míní, že televize by mohla omezit náklady na sportovní kanál nebo zrušit kanál ČT3 zaměřený na seniory, který televize spustila za koronavirové krize. Někdejší dlouholetý televizní pracovník Antotnín Dekoj by valorizaci poplatku navázal na inflaci. Petr Brozda označil za systémovou chybu to, že se poplatky řadu let nezvyšovaly, byť rozsah vysílání rostl. Televize bude podle něho finanční pomoc potřebovat, možností by mohlo být rozšíření reklamního prostoru.

Bývalý ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek k dotazu na poplatek uvedl, že by bylo dobré přijmout systém automatické valorizace. Podotkl však, že si je skoro jist, že se něco takového nepodaří. Někdejší diplomatka Monika MacDonagh Pajerová by v současné době poplatek nezvyšovala, televize podle ní musí hledat zdroje jinde.

MacDonagh Pajerová zkritizovala nynější Radu ČT. Řekla mimo jiné, že rada neplní roli, kterou jí určil zákon. V Evropě není takové veřejnoprávní médium, které by bylo terčem takové šikany a zastrašování, jako je Česká televize, míní. Rada si podle ní vybírá pořady a novináře, které podrobuje zdrcující kritice, a objednává si drahé analýzy, aby svoje útoky zdůvodnila, uvedla.

Odborník na historii médií a bývalý děkan Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík řekl, že mu schází pořad typu Česká soda. „Tento typ satirického pořadu by nám prospěl,“ poznamenal. Poslancům nabídl hlavně svoji zkušenost správce peněz sveřených veřejné vysoké škole, zkušenost analytika médií i zkušenost pedagoga. „O mně se nedá říct, že jsem nepopsaný list,“ řekl poslancům někdejší pražský primátor a pozdější předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec. Jako člen rady by chtěl ovlivňovat chod ČT například v tom smyslu, aby dobře plnila úkoly veřejné služby. Uvedl, že nyní působí jako asistent v televizní radě, kde má na starosti vyřizování stížností.

Mrklas také uvedl, že v některých etapách covidové krize byla Česká televize „až příliš alarmistická“. Bažant zase míní, že se k jednotlivým tématům vyslovují stále stejní odborníci. Podle Dekoje by veřejnoprávní televize měla nabízet „místo mnoha detektivek“ vážnější témata.

Sněmovna bude vybírat televizní radní ve dvou tajných volbách. V jedné z nich budou poslanci obsazovat pozici po Haně Lipovské odvolané loni v září. Jména části adeptů se objevují mezi návrhy do obou voleb. Volební výbor večer zúží počet adeptů tak, aby Sněmovna rozhodovala mezi třemi uchazeči na jedno místo.

Sněmovna volila šestici radních České televize v březnu a v dubnu. V březnu zvolila v prvních kolech bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka. V dubnových druhých kolech pak žádný z kandidátů nedostal dostatečný počet poslaneckých hlasů a pět míst zůstalo v Radě ČT neobsazených. Z vyjádřeních zástupců poslanců vládní většiny tehdy vyplynulo, že se koaliční sněmovní většina na kandidátech, kteří měli být zvoleni, dohodla. Někteří poslanci ale dohodu údajně nerespektovali.

Praha (ČTK)