Foto: Shutterstock

„Tutanchamona jsem dříve neměl moc rád, všichni kolem o něm mluvili, ale mně trvalo nějakých třicet let, než jsem v něm nalezl zalíbení. V knize se čtenáři mimo jiné dozví o jeho slavných rodičích, nebo proč hrobka stále skrývá řadu záhad,“ uvedl Bárta. Nález hrobky Tutanchamona považuje za „největší archeologický objev v dějinách planety“.

Bártova kniha obsahuje vedle historie Tutanchamona a okolností nálezu hrobky také fotografie nebo chronologickou tabulku známějších panovníků starého Egypta. Publikace provází čtenáře osudovými milníky v životě krále, který byl v době své vlády ještě chlapec, jeho rodiny a slavných předků – dědečka Amenhotepa III., otce a legendárního náboženského reformátora Achnatona.

„Hledání a zkoumání Tutanchamonovy hrobky je fascinujícím příběhem dvou mužů, které dělila více než tři tisíciletí: Tutanchamona a Howarda Cartera. Tato kniha je především jejich příběhem. Zlato či tisíce předmětů pocházejících z hrobky jsou sice významné, ale ve srovnání s příběhem těchto dvou mužů představují pouhé kulisy,“ napsal v úvodu knihy Bárta.

Výjimečnost objevu hrobky Tutanchamona spočívala v tom, že vykradači hrobek ji nestihli v minulosti zcela vyloupit a do pohřební komory se sarkofágem Tutanchamona a dalších dvou místností dokonce vůbec nevstoupili. Poslední artefakty byly z hrobky vyvezeny po osmi letech, v listopadu 1930. Všechny objevené předměty zaplnily 12 výstavních hal v káhirském Egyptském muzeu.

Tutanchamon se na trůn dostal asi v devíti letech a zemřel nejspíš v 18 či 19 letech. Samotný Carter jednou řekl, že jeho „jediným významným činem bylo to, že zemřel a byl pochován“.

Nález Tutanchamonovy hrobky byl také obestřen tzv. faraonovou kletbou. Při pracích na hrobce totiž zemřelo několik lidí, prvním z nich byl lord Carnarvon, který práce financoval – a zrodila se legenda o faraonově kletbě, jež zahubí každého, kdo do hrobky vstoupí.

Miroslav Bárta, dlouholetý ředitel Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, vede české výzkumy v Egyptě a Súdánu. Těžiště jeho archeologické činnosti spočívá ve výzkumu lokality stavitelů pyramid v Abúsíru nedaleko Káhiry. Kromě egyptologie se zabývá multidisciplinárním studiem fenoménu kolapsů, vzestupy a pády komplexních civilizací. Je nositelem mnoha prestižních mezinárodních cen za svou činnost. V roce 2021 vydal knihu Sedm zákonů. Jak se civilizace rodí, rostou a upadají, která byla v anketě Lidových novin zařazena mezi nejlepší knihy roku. Společně s Petrem Horkým nedávno představili dokumentární film Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa.

Praha (ČTK)