Foto: Shutterstock

Vytvoření DIA si vyžádá 125 až 168 nových pracovních pozic, 187 zaměstnanců má podle Bartošova vyjádření převzít zejména z ministerstva vnitra. Roční náklady na ně a další výdaje jako služby, konzultace či programové vybavení by měly činit 300 milionů Kč. Národní plán obnovy by podle materiálu měl zajistit 140 milionů Kč ročně, zbytek by připadl na státní rozpočet. Vzhledem k předpokládaným úsporám se očekává návrat investice do dvou let. „Efektivita financování je alfou a omegou,“ uvedl Bartoš. Cílem je překonat resortismus, vyčlenit z jednotlivých úřadů výdaje na digitalizaci a učinit je transparentní.

Plevný souhlasil s tím, že „centrální digitalizace by měla vést k efektivnější státní správě“. V podkladech k zákonu mu ale chybí hlubší analýza úspor, absence finanční rozvahy, rozsah kompetenčních změn nebo stanovení způsobu výkonu správních rozhodnutí. Bartoš k tomu uvedl, že do doby vytvoření agentury nelze vše přesně vyčíslit, návratnost investice ale garantoval.

DIA má zjednodušit poskytování služeb veřejné správy lidem. Podle plánů ministerstva pro místní rozvoj má vzniknout k 1. lednu příštího roku, reálně zahájit činnost by měla až od začátku dubna kvůli dostatku času na přípravy. Agentura podle Bartoše umožní efektivní sdílení informací mezi státními organizacemi i prosazování principu nadresortních řešení. Od vzniku agentury si vicepremiér slibuje úspory v nákladech na lidi i na informační technologie.

Negativní stanovisko k novele zaujala ICT unie, tedy profesní organizace v oblasti informačních technologií. Podle ICT unie by mělo být raději posíleno ministerstvo vnitra ve správě registrů. Vznik agentury naopak podpořilo uskupení Společně a digitálně, které sdružuje neziskové organizace usilující o digitální transformaci státu.

Nová agentura by podle vicepremiéra měla provozovat takzvaná kompetenční centra, která soustředí experty na danou oblast. V plánu jsou tři taková centra, jedno pro sdílené služby a odborné vzdělávání, další pro jednotný standard a uživatelskou přívětivost. Třetí se má zabývat analýzami, spoluprací a vývojem.

Součástí novely je i úprava, podle níž úřady budou rodná čísla zapisovat do občanských průkazů ještě další dva roky. Dolní komora ukončení této praxe o rok odložila na 31. prosince 2024. Rodné číslo má poté nahradit nové číslo, z něhož nebude možné určit věk a pohlaví občana.

Praha (ČTK)