Foto: Shutterstock

Jak se bude činnost instituce v budoucnu rozvíjet, nastíní předseda Vědecké rady AV ČR a člen rady Pavel Baran. Zprávu o ekonomické situaci této státní organizace sdružující vědecké ústavy v Česku sněmu přednese místopředseda akademie a člen předsednictva Akademické rady AV ČR Martin Bilej. Ten rovněž představí návrh rozpočtu akademie na rok 2023.

Akademici budou podle Růžičkové na dnešním zasedání také volit členy dozorčí komise pro roky 2022 až 2026 a pro totéž období ustaví pracovní komise sněmu. Členům sněmu dále výzkumník Petr Jehlička z Etnologického ústavu AV ČR představí výsledky výzkumu ústavu k odolnosti potravinového systému.

Z politiků se kromě předsedy horní komory českého parlamentu a ministryně Langšádlové zasedání sněmu zúčastní rovněž místopředsedové sněmovny Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček (ODS).

Výdaje AV ČR by měly v roce 2023 činit zhruba 7,177 miliardy a příjmy zhruba 390.000 korun. Státní rozpočet na příští rok s celkovými příjmy ve výši 1,93 bilionu a celkovými výdaji 2,22 bilionu korun poslanci schválili 30. listopadu.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová v listopadu uvedla, že v sumě 7,177 miliardy korun je zahrnuto 200 milionů pro výzkumné ústavy akademie a 800.000 korun pro kancelář akademie na částečnou kompenzaci navýšení cen energií. Částky nicméně podle Zažímalové pokryjí pouze 40 procent nárůstu, který bude akademie muset za energie platit. Provozy vědeckých ústavů jsou totiž energeticky velmi náročné. Akademie proto mimo jiné na rok omezí pořizování přístrojového vybavení a ušetřenými penězi bude pracovištím vyšší výdaje za energie sanovat, uvedl už dříve Bilej.

Akademický sněm je vrcholný orgán Akademie věd ČR. Tvoří ho ředitelé a vědci z 54 ústavů AV ČR, ale i zástupci vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu. Čítá na 260 členů a od roku 1993 se schází dvakrát ročně. V letech 2020 a 2021 se jednání sněmu kvůli epidemii covidu-19 a souvisejícím opatřením proti šíření nemoci konala formou videokonference.

Praha (ČTK)