Foto: Shutterstock

Koordinaci agendy „Bezpečnostní aspekty vlivového působení cizí moci a informačních manipulací“, zjednodušeně boj s dezinformacemi, přebírá Pojar, řekl na tiskové konferenci Fiala. Tématu se bude věnovat i nově vzniklá pracovní skupina složená z odborníků z příslušných státních úřadů, kteří se této problematice věnují, dodal Fiala a poděkoval Klímovi za dosavadní působení.

„Agenda zmocněnce Klímy byla velmi široká a to, co přebírá útvar poradce pro národní bezpečnost na úřadu vlády, je jen výsek, který se týká bezpečnostních aspektů,“ uvedl Pojar. Vláda dnes podle něho přijala analýzu připravenosti ČR čelit závažné dezinformační vlně, která vycházela z akčního plánu k auditu národní bezpečnosti, který vypracovala již předchozí vláda. „Nepotřebujeme žádný další akční plán. Žádný další akční plán vládě předložen nebyl a … na žádném dalším akčním plánu se nepracuje,“ řekl Pojar.

Klímova funkce vznikla loni v březnu a vláda si od ní slibovala účinnější boj proti dezinformacím a koordinaci aktivit, které se na jednotlivých úřadech v této oblasti dějí. Klíma „dokázal nastartovat strategickou komunikaci státu a tím tak naplnil svůj úkol,“ uvedla vláda v prohlášení. Jako příklad jeho úspěšných projektů jmenovala systém koordinace strategické komunikace mezi resorty nebo kampaň Deštník proti drahotě. Pojar se má zaměřit na zefektivnění systému.

Unie vydavatelů v otevřeném dopise zaslaném Fialovi uvedla, že důrazně protestuje proti postupu přípravy a obsahu akčního plánu pro čelení dezinformacím. „Obsah plánu musíme bohužel označit za v řadě pohledů mylný, v důsledcích chybný a pro mediální prostředí škodlivý,“ uvedla unie. Návrh by se měl podle unie přepracovat, protože může vystavit vládu podezření, že chce v Česku zavádět cenzuru.

V plánu mimo jiné chybí definice dezinformací, což znamená hrozbu pro svobodu slova v ČR, uvedla unie. Plán také nerespektuje fungování on-line prostředí či marginalizuje a podceňuje strategickou komunikaci státu, dodala. Problematická je pak podle unie i myšlenka, že dezinformacím lze čelit finanční podporou tzv. nezávislých médií. „Návrh akčního plánu nevratně poškodí mediální prostředí v ČR,“ varovala unie.

Bývalý generální ředitel vydavatelství Lidové noviny, Economia či Vltava Labe Media Michal Klíma je odborníkem na problematiku médií a novinářem. Byl spoluzakladatelem a prvním předsedou Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu. Působil také jako místopředseda Světové asociace novin.

Post poradce pro národní bezpečnost zřídila vláda koncem minulého roku, od ledna ji obsadil Pojar. Poradce působící při úřadu vlády je nadresortním koordinátorem pro záležitosti hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných bezpečnostních problematik. Má zajišťovat mimo jiné spolupráci zpravodajských a bezpečnostních složek a jejich efektivní postup.

V rámci Bezpečnostní rady státu vznikne pracovní podskupina, která se zaměří na boj proti vlivům cizí moci, uvedl Pojar. Jeho nové úkoly úzce souvisí s těmi, které plnil doposud, dodal.

Oddělení strategické komunikace při úřadu vlády zůstává v nezměněné podobě a i nadále ho povede Pavel Lupjan, který se podílel na několika vládních komunikačních kampaních.

Praha (ČTK)