Foto: Shutterstock

Za aplikací jako vydavatel stojí Institut Roberta Kocha (RKI), který je hlavním německým úřadem pro boj s pandemií. Již na počátku února označil institut riziko covidu za mírné, což zdůvodnil širokou imunitou populace a mírnějším průběhem nemoci. V dubnu pak vypršela zbývající omezení, jako byly povinné roušky v nemocnicích a v pečovatelských domovech. Tomu, že Německo považuje pandemii za překonanou, nasvědčuje také rozhodnutí RKI ukončit přehledný informační portál o šíření infekce, počtu nakažených či úmrtích souvisejících s nákazou. Tento pátek bude internetová stránka naposledy aktualizována a v nadcházejícím týdnu ji čeká odstavení. K aktuálním údajům se ale uživatelé dostanou přes takzvaný pandemický radar na webu RKI.

S návratem života k normálu přestala být potřeba i mobilní aplikace, díky které se lidé mohli prokazovat očkovacími certifikáty, získávat výsledky testů, dostávat varování o nákaze v okolí nebo si vést vlastní zdravotní deník s informacemi o kontaktech a místech pobytu. První rozsáhlé omezení funkcí nastalo od května, kdy byla vypnuta funkce pro varování ostatních uživatelů před nákazou. Dneškem pak aplikace přešla do spánkového režimu. To znamená, že již nebude dál vyvíjena a postupně zmizí z obchodů s aplikacemi, jako jsou Google Play Store nebo App Store od společnosti Apple. Stát by se tak mělo do poloviny měsíce.

„Důvodem je pozitivní vývoj pandemie. Corona-Warn-App tak jednoduše ztrácí význam,“ řekla na středeční tiskové konferenci v Berlíně mluvčí spolkového ministerstva zdravotnictví Kira Nübelová. Poznamenala, že ke konci května navíc vypršely smlouvy s poskytovateli služeb.

Květen, kdy byla odstavena funkce varování ostatních uživatelů před rizikem nákazy, posloužil podle Nübelové k přípravě spánkového režimu. „Pokud by se situace změnila, může být Corona-Warn-App ze spánku probuzena a znovu přizpůsobena,“ uvedla. Samotnou aplikaci pak označila za úspěch. „Celkem byla aplikace na koncových zařízeních nainstalována ve více než 48 milionech případů. Výsledky testů sdílelo asi devět milionů lidí. Do aplikace bylo odesláno více než 60 milionů PCR testů a přes 180 milionů antigenních testů,“ řekla o bilanci služby Nübelová.

Aplikace ale čelí také kritice. Jednou z nich byla počáteční neohrabanost programu a rovněž nenaplněnost vládních očekávání v počtu uživatelů. Německá vláda původně odhadovala, že v zemi s 84 miliony obyvatel ji bude používat okolo padesáti milionů lidí. Corona-Warn-App však měla v loňském roce na 25 milionů aktivních uživatelů a během vrcholů pandemie asi 33 milionů.

Výrazně ostřejší slova zaznívají na adresu nákladů. Původní odhady v řádu nižších desítek milionů eur se dostaly přinejmenším na 223 milionů eur. Německá média uvádějí, že při počtu sdílení 12 milionů pozitivních testů to vychází na zhruba 18 eur (426 Kč) za jeden sdílený výsledek o potvrzené nákaze. Zastánci na to reagují tím, že díky tomu další miliony lidí dostaly varování, a mohly se tak nákaze vyhnout, případně přerušit řetězec šíření koronaviru.

„Vývoj takovéto aplikace něco stojí. Podle mě je ale také pravda, že lidé by si ji přáli levnější, což nijak nerozporuji,“ řekl ve středu novinářům vládní mluvčí Steffen Hebestreit. Poznamenal, že celkově vláda aplikaci vnímá jako úspěšnou. „A jistě jste si také všimli, že během těch měsíců a let se aplikace stala uživatelsky přívětivější,“ dodal.

Aplikaci, která je v současné situaci nepotřebná, přesto ministr zdravotnictví Karl Lauterbach doporučuje z telefonu nemazat. „Může se stát, že ji kvůli covidu budeme opět potřebovat. Mohla by se také využít pro případné další infekční onemocnění,“ řekl Lauterbach.

Vedle Corona-Warn-App mají obyvatelé Německa k dispozici ještě aplikaci CovPass, která umožňuje se digitálně prokazovat certifikáty o očkování proti covidu. I tato služba se mezitím stala nepotřebnou. Funkci varování nabízí třeba aplikace NINA, která je oficiálním německým prostředkem civilní ochrany. Veřejnost díky ní získá informace nejen o případných karanténních pravidlech, ale také o přírodních katastrofách, nálezech nevybuchlé válečné munice, průmyslových haváriích či jiných rozsáhlých omezeních.

Berlín  (zpravodaj ČTK) Aleš Zápotocký