Foto: Shutterstock 

Databáze Zite Manager má pomoci koordinovat poskytované služby a podpory na ubytování běženců, které se od 1. července změnily na základě novely zákona zvaného lex Ukrajina. Uprchlíkům, kteří mohou pracovat, bude stát hradit nouzové ubytování pět měsíců. Poté si ho musí platit sami, nebo se musí přestěhovat. Zdarma ho dál budou mít jen děti, senioři či postižení, tedy zranitelné skupiny. Solidární příspěvek lidem, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě příchozí ubytovali, se přestane od července vyplácet.

Na humanitární dávku budou mít nově nárok jen uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a náklady na bydlení, které stanovila vláda na 3000 korun na měsíc na osobu v evidovaném bytě a na 2400 korun jinde.

„Databáze má podpořit obce a pomáhající organizace při koordinaci služeb a zajištění ubytování pro uprchlíky a kontrole minimálních standardů ubytoven. Dlouhodobě bude mít také využití pro české občany v bytové nouzi,“ uvedl mluvčí IOM Filip Stowasser. V interaktivní databázi lze podle něj vyhledávat podle obcí s rozšířenou působností. Její aktualizace a rozvoj bude plně v kompetencích lokálních aktérů. „V tuto chvíli jsou údaje v databázi pro každé ubytovací zařízení čerpány z veřejných zdrojů, od úřadu vlády, mapování IOM a partnerské sítě,“ dodal mluvčí.

Organizace na pomoc příchozím poukazují na to, že se změnou zákona budou uprchlíci dostávat násobně nižší podporu než české domácnosti. Podotýkají, že cenově dostupných bytů na trhu není dost. Obávají se toho, že řada běženců skončí bez bydlení. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dříve uvedl, že by to mohlo být 10 000 osob. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má úprava posílit odpovědnost uprchlíků za vlastní život v Česku.

Podle dokumentu ministerstva práce, o němž informoval server Seznam Zprávy, by o dočasné bydlení mohlo přijít 38 000 až 50 000 osob. Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček minulý týden varoval, že desetitisíce ukrajinských uprchlíků se od července kvůli změnám pravidel ocitnou v nejistotě. Mnozí uprchlíci pak podle Křečka nezvládnou zaplatit ani základní potřeby, jako bydlení a jídlo.

K 18. červnu mělo v Česku vízum k ochraně 344 800 lidí z Ukrajiny, třetinu tvoří děti a senioři. Humanitární dávku v květnu dostalo 71 700 lidí. Práci mělo asi 101.600 uprchlíků.

Praha (ČTK)