Foto: Shutterstock 

Mikroskopické organizmy zvané želvušky jsou považovány za jeden z nejodolnějších živočišných druhů na světě. Želvušky jsou schopny odolávat extrémním podmínkám prostředí. Přežívají vysychání, silný mráz, radiaci i pobyt ve vesmíru. Aby přežily, jsou želvušky schopné vstoupit do vratného stavu známého jako kryptobióza. Molekulární mechanismy, které řídí kryptobiózu, jsou však téměř neznámé. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí univerzity Jana Kasaničová.

„Naše studie představuje důležitý krok vpřed ve výzkumu cytoskeletu želvušek, který by měl zlepšit naše porozumění molekulárním mechanismům, jež jsou základem kryptobiózy želvušek,“ uvedla první autorka studie Kamila Novotná Floriančičová z Přírodovědecké fakulty. Ve výzkumu se vědci zaměřili na geny kódující tubuliny a proteiny, které patří mezi základní stavební kameny cykloskeletu želvušek. „Tubuliny jsou nezbytné pro mnoho buněčných procesů a my předpokládáme, že by mohly hrát klíčovou roli v morfologických změnách spojených s úspěšnou kryptobiózou těchto organismů,“ dodal Stanislav Vinopal z CENAB.

Kryptobióza (jinak také anabióza) je stav, do něhož želvušky upadají za nepříznivých podmínek a kdy dokážou prakticky zastavit svůj metabolismus. Spouštěcím impulsem může být vyschnutí, mráz či nedostatek kyslíku. V kryptobiotickém stavu ustávají veškeré metabolické pochody a nepokračuje ani rozmnožování, vývoj či oprava tkání. Organismus pak může v tomto stavu přetrvávat až po dobu 30 let, dokud mu podmínky okolního prostředí nedovolí jej ukončit a vrátit se do původního stavu, kdy může opět normálně žít.

Ústí nad Labem (ČTK)