Foto: Shutterstock

I když bylo pohřbívání u kostelů v minulosti běžné, u třebíčské kostela odborníci předpokládali, že většina hrobů následnými úpravami jeho okolí zanikla. Rozsah průzkumu ale umožnil odkrýt velký počet koster, které čekají na odbornou analýzu včetně rozboru hlíny z místa jejich břicha kvůli zjištění možných parazitů. Potom budou podle Hocha ostatky zřejmě uloženy na třebíčském Novém hřbitově.

Z některých koster bylo přímo na místě možné zjistit alespoň část osudu pohřbeného člověka. Jedna z nich patřila ženě staré 30 až 40 let, které se zhojila velká zlomenina stehenní kosti. Zhojení ale zkrátilo nohu až o šest centimetrů. Zesílení patrné na jejích pažích podle Fojtíka napovídá, že se asi pohybovala jen díky berlím nebo jiné podpoře. Zřejmě muži patřila lebka, kterou archeologové našli na severovýchodní části hřbitova, je na ní patrný zásah sečnou zbraní, který se ale také začal hojit. Muž musel po ráně do čela ještě nějakou dobu přežívat.

Kostel svatého Martina má barokní podobu, kterou získal pozdějšími úpravami. Jeho nejstarší částí je gotický presbytář. Výzkum ale podle odborníků nasvědčuje tomu, že na jeho místě stával starší románský objekt. Jeho zbytky se budou archeologové snažit odhalit uvnitř kostela geofyzikálním výzkumem. V jeho okolí už doložili příkop a palisády, které církevní stavbu či sídlo tehdejší elity ochraňovaly.

Kostel i hřbitov jsou doložené k druhé polovině 13. století. Těsně pod povrchem budoucích chodníků odkryli archeologové gotickou ohradní zeď místy širokou až 130 centimetrů. Blíže ke kostelu se podařilo najít další zeď, která by mohla být ještě starší. „Napovídá tomu to, že i do ní jsou zapuštěné středověké hroby,“ řekl Hoch. Ke kostelu svatého Martina se pohřbívalo nejdéle do přelomu 15. a 16. století.

Oprava Martinského náměstí a okolních ulic v širším centru města má skončit příští rok. Podle dřívějších informací třebíčské radnice bude stát asi 43 milionů korun.

Třebíč (ČTK)