Foto: Shutterstock

Koudelka řekl, že místo o dezinformacích by bylo lepší hovořit o lžích a propagandě. Za příklad cíleně použité lži označil rozšíření informace, že látka novičok, využitá k otravě bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala v roce 2018, se vyráběla v ČR. Dezinformace byla podle něj pečlivě připravená a protože v ČR skutečně existovala laboratoř schopná látku vyrobit, obsahovala jistý prvek pravdivosti. To pak zapříčiní, že se proti takové dezinformaci hůř bojuje.

Debatu o jedu novičok rozvířil bývalý prezident Miloš Zeman, když prohlásil, že podle zprávy, kterou mu dodali vojenští zpravodajci, se novičok v Česku v malém množství vyráběl a testoval. Jeho slova popřeli vládní činitelé i sněmovní a senátní výbory. Sněmovní komise pro kontrolu činnosti vojenského zpravodajství uvedla, že se uskutečnila pouze laboratorní mikrosyntéza pro výzkumné a ochranné účely, která není podle mezinárodní úmluvy považována za výrobu. Komise vyzvala Zemana, aby „zachovával utajovaný režim zpravodajských informací“.

Dezinformační prostředí podle Koudelky není centrálně řízené, funguje přirozeně a samovolně přijímá narativy vyhovující Rusku. „Přímé zásahy do českého informačního prostoru ze strany Ruské federace považujeme spíše za menšinové oproti domácí produkci,“ konstatoval. Na druhou stranu je však podle něj často složité původce najít a míru zapojení Ruska přesně popsat.

Na absenci přímého koordinátora české dezinformační scény ukázala podle Koudelky například jistá prodleva po vypuknutí války na Ukrajině. „Dezinformátoři zpočátku nevěděli, jak na zahájení války reagovat. Adaptace na dezinformační narativy související s válkou, jejichž zdrojem byla ruská státní propaganda, nebyla okamžitá, ale vyvíjela se v čase,“ uvedl. Válka je dominantním tématem, předtím to byla pandemie covidu-19.

Za rizikové označil aktivity dezinformačního a antisystémového spektra, kterým se věnují i mainstreamová média. Jde o masové demonstrace či ostentativní narušování veřejného pořádku, například prostřednictvím excesů u soudních jednání. „Právě potřeba dezinformátorů zvýšit svůj mediální dosah, počet podporovatelů a s tím spojený finanční profit vede k eskalaci jejich činnosti, kdy vyhledávají konfrontační situace a sami je vytvářejí,“ řekl.

Převažující motivací většinu původců dezinformací v Česku jsou podle Koudelky ideologické přesvědčení, veřejná pozornost či právě finanční profit. U části lidí je to pak nevědomost, že jejich sdělení dezinformací vůbec je.

Koudelka ve svém vystoupení zmínil i umělou inteligenci, v rukou Ruska či Číny může podle něj zcela ovládnout informační prostor ve prospěch útočící strany. „Umělá inteligence může velmi brzy ovlivnit různé prvky, které spojujeme s tvorbou a šířením dezinformací, a na to se musíme začít už teď připravovat,“ konstatoval.

Praha (ČTK)